Aktualizace: 24.04.2024 15:23
Praha – Cílem útočníků při úterním zveřejnění smyšlených textů na zpravodajském webu České noviny (ČN) mohla být podle odborníků, které oslovila ČTK, snaha podrýt důvěryhodnost demokratických institucí a médií. Dezinformací o zmařeném pokusu o atentát na zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Samotný obsah smyšlené zprávy je podle odborníků na dezinformace cílený spíš na ruské než české publikum.
Na server České noviny, provozovaný ČTK, umístil v úterý neznámý útočník smyšlené texty, které nepocházely z produkce agentury. Šlo o zprávy v češtině i angličtině o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) zabránila pokusu o atentát na Pellegriniho a následné prohlášení ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke stejnému tématu. „Útok vnímáme nejen jako pokus šířit dezinformace v neprospěch Ukrajiny, ale také jako krok, jehož cílem bylo oslabení důvěryhodnosti ČTK. Intenzivně pracujeme na vyšetření incidentu, ale i na posílení IT bezpečnosti,“ uvedl dnes generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele.
Analytička z Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová ČTK řekla, že za cíl zveřejnění dezinformací považuje podrývání důvěryhodnosti demokratických institucí, ať už jde o BIS či média. „Akce byla poměrně typická, ale na české poměry vcelku propracovaná. Tím, že byla vybraná ČTK jako důvěryhodný kanál, že těch zpráv bylo více a souvisely spolu, ale také byly napsané poměrně kvalitní češtinou. Jinak ale modus operandi odpovídá,“ řekla.
Útočník podle mluvčí ČTK Martiny Vašíčkové prolomil zabezpečení účtu publikačního systému webu ČN. Zpravodajský servis ČTK, který agentura distribuuje svým klientům, dotčen nebyl. ČTK zprávy z webu obratem odstranila.
Odborník na informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ČTK řekl, že cílem zveřejněných textů mohl být pokus potvrdit rozšíření rusofobie mezi Ukrajinci a ospravedlnění ruské agrese na Ukrajině. „Můžeme tu jasně vidět hodnotovou a argumentační linku, která má posloužit Kremlu a jeho politické reprezentaci. Zda ta zpráva byla věrohodná a pravdivá, či nikoliv, je vedlejší,“ doplnil Gregor, který je součástí poradního sboru premiéra Petra Fialy (ODS).
Ani podle Víchové útočníkům nevadí, že texty měly na webu krátkou životnost a agentura upozornila, že nejsou z její produkce. „Ty zprávy si mohou pak žít vlastním životem v různých dalších kanálech,“ uvedla. Na čtenáře navíc vždy působí víc první informace, než její vyvrácení. „Lidé si většinou zapamatují to první. Navíc pokud se stává často, že čtete zprávy, abyste se pak dozvěděli, že nebyly pravdivé, může to podrývat důvěru v média jako celek. Už neřešíte, co bylo falešné a co pravé, ale může se ve vás budovat nedůvěra v systém médií,“ vysvětlila.
Dezinformace si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Podvrh například převzal list Komsomolskaja pravda, text je s odkazem na ČTK na jeho stránkách bez uvedení na pravou míru stále k dispozici. Zveřejněný je také na stránkách prokremelského média Lenta.ru, kde rovněž chybí vysvětlení, že jde o hackerský útok. Text vydala i ruská agentura TASS. V samostatné zprávě později informovala i o útoku na ČN, původní text je ale stále dostupný na jejím webu, a to bez upozornění, že jde o dezinformaci. Vyjádření ČTK, ale i zprávu útočníků na web umístila i Rossijskaja gazeta.
Víchová řekla, že zveřejnění informace se ruským státním médiím sekundárně „do krámu hodí“. „Ve chvíli, kdy vidí cokoliv, co by mohlo vytvořit větší chaos a nabourat systém integrity a důvěry, tak toho využijí,“ řekla. Gregor zmínil, že v Rusku není svobodný mediální prostor, ale dominuje režimní propaganda. „Pro běžného Rusa není v jeho silách dohledat si stránku ČTK a ověřovat si, zda je ta zpráva věrohodná, či nikoliv,“ uvedl. V českém informačním prostoru se podle něj dezinformace o zmařeném atentátu nepromítne, u ruského publika ale využití najde.
ČTK o útoku komunikuje s BIS, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a policií. Vedoucí oddělení komunikace NÚKIB Marek Vala dnes na dotaz ČTK zopakoval, že úřad ohledně události s agenturou spolupracuje a je připravený poskytnout maximální součinnost. Připomněl, že na webu úřadu je k dispozici doporučený postup, jak požádat NÚKIB o pomoc při případných incidentech.
