Aktual.: 5.07.2025 06:55
Praha – Současné vládě koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN se v obraně a bezpečnosti dařilo v navyšování výdajů a modernizačních projektech, silná byla také v podpoře Ukrajiny. Vyplývá to z vyjádření expertů oslovených ČTK. Největší neúspěch naopak spatřují v nedostatečném boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím či v náborech do armády. Problematický byl podle části z nich i vztah mezi ministerstvem obrany a generálním štábem armády. Vládě se také podle oslovených odborníků zcela nepodařilo vytvořit široký konsensus v tom, jak má vypadat česká obrana, k čemuž přispěla i opozice.
Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) vyzdvihl mezi úspěchy zejména navýšení výdajů na obranu či pokrok u velkých modernizačních projektů, jako je nákup letounů F-35, tanků Leopard či bojových vozidel pěchoty CV-90. Také vedoucí Katedry bezpečnostních studií CEVRO Univerzity Martina Heranová považuje za největší úspěch vlády v bezpečnosti prosazení závazku vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) do zákona a pokračující modernizaci armády.
Zásluhy si vláda může připsat také za to, že v loňském roce závazek dvou procent splnila, podotkl Tomáš Kučera z Katedry bezpečnostních studií FSV UK. Splnění aliančního závazku je důležitým milníkem, představuje však pouze začátek, uvedla ředitelka Centra pro informovanou společnost Andrea Michalcová. ČR podle ní potřebuje zásadně zvýšit investice či zefektivnit nákupy.
Pochvalu si vláda podle expertů zaslouží také za podporu Ukrajiny. „Rozhodnutí vlády nelavírovat, ale naopak otevřít mobilizační sklady a poslat Ukrajině vojenskou pomoc v době největšího ohrožení patří k nejskvělejším okamžikům této vlády nejen v oblasti bezpečnosti a obrany,“ míní Kučera. Největším úspěchem vlády je trvalá podpora Ukrajiny a muniční iniciativa i podle Michalcové.
Také Heranová hodnotí pozitivně aktivní angažovanost vlády při podpoře Ruskem napadené země. Ludvík ale upozornil, že by rozlišoval mezi prací jednotlivých resortů a jejich představitelů. „Někteří konali, zatímco jiní se spíše soustředili na sběr domácích politických bodů a jejich silácká prohlášení vůči Rusku ne vždy doprovázely konkrétní kroky, které by napadené zemi skutečně pomohly,“ uvedl.
Neúspěchy vlády odborníci spatřují především v nedostatku kvalitních lidí pro armádu, ale také pro ministerstvo obrany. „Dobře fungující ministerstvo je neméně důležité a tam se řešení úplně nedaří, protože část pravice bohužel vnímá všechny státní úředníky jako jakési příživníky a nechápe, že šetřit miliony na lidech, kteří mají utratit miliardy, není dobrý nápad,“ míní Ludvík. „Ministryně (obrany Jana Černochová z ODS) i ostatní vládní představitelé obsesivně odmítají diskusi o formách vojenské služby, které by mohly zajistit personální posílení ozbrojených sil včetně budování záloh. Na personální krizi reagovalo ministerstvo až nyní zvýšením tabulkových platů,“ podotkl Kučera. Podle Heranové je kromě problémů s nábory nedostatečná také příprava občanů na obranu státu a výcvik civilistů.
Za problematický považuje část expertů vztah mezi generálním štábem a ministerstvem obrany. „Nedůvěra a omezená komunikace mezi ministerstvem a generálním štábem je paralyzující pro řešení žhavých problému, s nimiž se česká armáda potýká, i adaptaci na dynamicky se vyvíjející metody vedení války a bojových operací,“ uvedl Kučera. „To je téma, které bývá redukováno na konflikt (náčelník generálního štábu Karel) Řehka – Černochová, ale ve skutečnosti jde o problém systémového nastavení, které by potřebovalo vyjasnit,“ podotkl Ludvík.
Heranová považuje za největší neúspěch vlády nedostatečný boj proti hybridním hrozbám, což podle ní ohrožuje bezpečnost a demokratické směřování ČR. „Rezignace vlády na boj proti dezinformacím, které jsou jedním z hlavních nástrojů vlivových operací nepřátelských mocností, může mít zásadní dopad na výsledek nadcházejících parlamentních voleb,“ uvedla. Také podle Michalcové je podcenění hybridních hrozeb a strategické komunikace největším selháním vlády.
Vládě se podle části expertů zcela nepodařilo vytvořit široký konsensus v otázkách obrany. „Bezpečnost by měla být oblastí, na které se dokáže shodnout celá politická reprezentace. Místo toho ale čelíme polarizaci, která paralyzuje debatu i u tak zásadních témat, jako je obrana státu,“ uvedla Michalcová. Podle Ludvíka je chyba jak na straně vlády, tak opozice. „Vláda se mohla více snažit opozici zapojit do velkých rozhodnutí, jako byl nákup F-35. Zároveň někteří představitelé opozice se rozhodli na tématu těžit politické body a nebyli příliš ochotní o tom s vládou jednat,“ poznamenal.
