Aktual.: 29.01.2025 15:11
Praha – Vybudování dvou železničních tunelů v Praze s pěti podzemními stanicemi, které v úterý představilo ministerstvo dopravy, je podle odborníků, které ČTK oslovila, realizovatelným projektem. Dnešní moderní technologie podle nich umožňují bezpečné provádění podobných zásahů. Na základě studie by pod hlavním nádražím měla vzniknout dvoupatrová stanice, další budou pod zemí na Václavském a Karlově náměstí a v Karlíně a poslední na Florenci, která bude zahloubená jen částečně.
Tunely je podle předsedy České tunelářské asociace Ivana Hrdiny reálné vybudovat. Pracovat se nebude pouze pod povrchem. „Samotná činnost samozřejmě částečně ovlivní i situaci na povrchu, a to při realizaci eskalátorů, výstupních prostor či vestibulů,“ dodal.
Problémem by podle odborníka na městskou a regionální dopravu z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického Zdenka Michla neměl být ani větší sklon mezi hlavním nádražím a Florencí. „Trať nepovede z úrovně dnešního kolejiště, ale z oddělené podzemní stanice. Právě poměrně podrobné posouzení technické realizovatelnosti a ekonomické návratnosti návrhů bylo předmětem několikaletého řešení studie proveditelnosti,“ řekl Michl.
V Praze vznikne pět podzemních stanic vlaků, jedna pod hlavním nádražím
Tunely vítězné varianty budou podle Kupky dlouhé více než deset kilometrů, protnou se ve dvou úrovních v centrální stanici pod hlavním nádražím. „Jeden povede pod stávajícími podchody na nástupiště, druhý pak bude ještě o úroveň níže. Obě části stanice propojí tunel s eskalátory, vestibuly se budou nacházet na náměstí Winstona Churchilla a v nové odbavovací hale hlavního nádraží,“ řekl ministr. S výstavbou se počítá v letech 2035 až 2047.
Nová podzemní železnice má vyřešit problém přeplněných příměstských vlaků. Kromě zvýšení traťové kapacity má podle náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) uvolnit také nejvíce přetížené úseky městské hromadné dopravy v centru města. „Posílená železnice zároveň odvede část dopravy ze silnic,“ řekl Hřib. Kapacita každého ze dvou tunelů bude podle ředitele odboru přípravy staveb Správy železnic Pavla Paidara až 16 vlaků za hodinu v obou směrech.
O potřebě podzemní železnice se podle Kupky hovoří už od 60. let minulého století. Na aktuální studii proveditelnosti se podle něj začalo pracovat před čtyřmi lety. Studie se zabývala třemi variantami. Jedna z nich zahrnovala dvě podzemní stanice pod hlavním nádražím a pod Václavským náměstím spojené čtyřkolejnou tratí. Druhá počítala s jednou centrální stanicí pojmenovanou Opera. Původní verze vybrané varianty měla zajistit rychlejší dopravní obsluhu díky menšímu množství zastávek.
Městské železniční tunely realizované v zahraničí běžně obsluhují v centru města více míst a toto rozhodnutí by pomohlo dosažení potřebné shody, řekl ČTK odborník na městskou a regionální dopravu z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického Zdeněk Michl. Vítězná varianta podle něj díky více zastávkám částečně eliminuje nutnost přestupu na městskou dopravu a částečně ji rozdělí mezi více míst a uleví tak i předměstským nádražím. „Výsledná podoba návrhu i po úpravě nepředstavuje paralelní metro, ale rychlejší systém, který pomůže i obyvatelům města a řeší limity jeho dalšího rozvoje,“ dodal Michl.
Schválený záměr SŽ ve spolupráci se státem, krajem a hlavním městem zanese do strategických dopravních plánů. Úprava čeká také zásady územního rozvoje a územní plány.
S podzemní železnicí v Praze počítá ve svých plánech také společnost Penta, která vlastní pozemky v okolí hlavního nádraží, v Karlíně i na Florenci, včetně autobusového nádraží. „Plánované železniční spojení v podzemí Prahy vnímáme jako mimořádnou příležitost jak ve spolupráci s městem i SŽ rozvíjet jak samotné hlavní nádraží, tak i zastávku Karlín v území stávajícího autobusového nádraží Florenc,“ uvedl obchodní ředitel Penta Real Estate Pavel Streblov.
SŽ v metropoli připravuje i řadu dalších projektů. Zásadní je modernizace trati na Kladno s odbočkou na letiště, kde začátkem roku 2023 začala přestavba úseku ze stanice v Bubnech do nové zastávky Praha-Výstaviště a koncem loňského roku správa vypsala výběrové řízení na dodavatele PPP projektu pro trať z Veleslavína na letiště. Státní organizace také nedávno získala kladný posudek EIA pro stavbu tunelu spojujícího Prahu s Berounem.
Nový tříkolejný most, který SŽ plánuje namísto nynější konstrukce na Výtoni, má zajistit kapacitu pro lokální vlakové spoje. Záměr nahradit památkově chráněný most nicméně vyvolal kritiku. Dalším dlouhodobým plánem státu je stavba vysokorychlostních tratí. V Praze má vést z Vršovic do Běchovic a navazovat na plánovanou trať Polabí, která povede z Běchovic do Poříčan a bude součástí tratí ve směru do Ostravy a do Hradce Králové a Polska.
