Aktual.: 5.09.2025 15:55
Praha – Některé body volebního programu hnutí ANO pro podzimní volby do Sněmovny týkající se školství, například zavedení kariérního řádu pro učitele, hodnotí odborníci pozitivně. Záleží podle nich ale na tom, jak by systém vypadal. V otázce změn přijímacích zkoušek na střední školy se neshodují. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které oslovila ČTK. ANO chce podle svého programu zajistit učitelům důstojné platy a revidovat inkluzi.
„O kariérním řádu pro učitele a i pro ředitele se mluví mnoho let a zatím ani jeden nevznikl. Bude velmi záležet na tom, jak by takový kariérní řád byl navržen, protože ďábel se skrývá v detailu,“ uvedla analytička neziskové organizace EDUin Lucie Slejšková. Podle Karla Garguláka z PAQ Research je zásadní, aby systém nebyl formalistický, tedy založený například na plnění nějaké zkoušky, ale byl spojený s růstem odpovědnosti pedagoga a jeho nové role v rámci systému škol. Takový systém by podle něj potřeboval změnu v organizaci škol a řádné financování. O kariérním řádu hovoří ve svých programech většina politických stran, uvedl.
Se zavedením kariérního řádu souhlasí i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Zrušila bych věkový automat, zavedla bych tři stupně: začínající učitel, učitel a něco jako učitel mentor. Ale nesmí to být jako před lety, kdy by se kariérní řád stal honbou za potvrzením o absolvování nějakého kurzu,“ napsala.
ANO také slibuje učitelům důstojné mzdy, podle programu hnutí by na konci příštího volebního období měli učitelé brát v průměru 75.000 korun měsíčně. „Určitě by to byl krok správným směrem, ale jsem velmi skeptická vzhledem ke stavu finančních možností státu. Otázka spíš zní, kde na to stát vezme?“ uvedla Schejbalová.
Podle Slejškové jde o prostý výpočet toho, jaké výše bude asi dosahovat plat učitele na konci volebního období s přihlédnutím k inflaci, pokud by nová vláda dodržela závazek ze zákona na 130 procent průměrné mzdy. Gargulák připomněl, že slib nezahrnuje další pedagogické pracovníky, například školní psychology či speciální pedagogy. Podle Schejbalové by bylo také potřeba zvýšit plat některým nepedagogickým pracovníkům.
Předsunutí konání testů před podávání přihlášek na střední školy, které má ANO také v programu, je dobrý krok, shodují se Slejšková a Gargulák. Dlouhodobě to prosazují i další odborníci. Naopak Schejbalová v tom nevidí žádný smysl ani přínos. Nehovoří se podle ní o tom, jak by se tyto zkoušky organizovaly a kde by se konaly, zda na základní či střední škole. Podle Slejškové je k tomu, aby změna dávala smysl, například potřeba, aby testy skládaly všechny děti, ne jen ty, co se hlásí na maturitní obory. „Zkvalitnění a přesun testování bude vyžadovat vyšší financování ze strany státu, zvlášť Cermatu, který je výrazně podfinancovaný,“ uvedl Gargulák.
Dalším z bodů volebního programu ANO je podpora investic do mateřských, základních a středních škol v regionech s nedostatkem kapacit. „Vytvoření fondu z národních či evropských peněz pro financování potřebných kapacit škol je zásadní. Zde je však nutné zdůraznit, že jde hlavně o odpovědnost samospráv k tomu kapacity budovat,“ uvedl Gargulák. Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého je základním problémem školní infrastruktury, že její posilování není systémově ukotveno v investicích.
ANO chce také mimo jiné udělat revizi inkluze. Podle Schejbalové je revize potřebná. I podle Slejškové jsou v provedení inkluze rezervy. Je podle ní namístě zkoumat, kde a proč se nedaří, a na základě dat, nikoliv dojmů či ideologických přesvědčení, rozhodnout, co je nutné udělat. „Určitě je pozitivní, že ANO říká, že nechce zrušit systém podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami,“ uvedl Gargulák.
