
Aktual.: 20.02.2025 13:40
Brno – Evropa by v krátkodobém horizontu efektivní pomoc Ukrajině bez podpory USA nezvládla. Na obranu nevykládá dostatek peněz, řekl dnes ČTK Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. Změna v politickém směřování Spojených států a důsledky těchto změn na zahraničněpolitickou linii USA v tuto chvíli podle Petráše nemají žádný zásadní dopad na průběh a vedení války. Zda bude mít případný mírový plán nové americké administrativy vliv na ukončení války a způsob, jak se bude poválečná situace řešit, ukáže až budoucnost.
„Situace na bojišti pouze vytváří předpoklady pro politická jednání, a výhoda, kterou jedna či druhá strana získala na bojišti, je pouze jednou z mnoha a mnoha podmínek, které vytváří celkový rámec pro politická jednání o tom, jak bude poválečná geopolitická mapa dané oblasti vypadat,“ uvedl Petráš.
Jako málo pravděpodobné se podle něj jeví, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu získala především od evropských spojenců takový vojenský potenciál, se kterým by mohla osvobodit okupovaná území a obnovit původní teritoriální integritu. Ukrajina má podle něj ale částečnou výhodu v tom, že stále drží území v oblasti Kurska. „Pokud v dohledné době dojde k jednáním o mírovém uspořádání, tak právě zisk území a jeho vojenská kontrola bude klíčovým argumentem obou stran k dosažení diplomatického úspěchu. Rusko bude spoléhat na svou vojenskou sílu, Ukrajina pak na sílu diplomatickou svých západních spojenců, jejíž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům,“ uvedl odborník.
Klíčovou otázkou podle něj je, zda je Evropa, respektive Evropská unie, připravena a ochotna převzít odpovědnost za podporu Ukrajiny bez pomoci USA a zároveň i odpovědnost za svou vlastní regionální bezpečnost a obranu. Statistické údaje pro celkový počet 23 zemí, které tvoří členskou základnu Aliance i EU, totiž podle odborníka hovoří o tom, že tyto země nedosahují ani 30 procent úrovně výdajů na obranu a výsledků obranného úsilí ve srovnání s USA.
Nelze také podle Petráše očekávat, že by tak radikální změna v postoji USA a americké administrativy ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině, jaká se projevila v uplynulých dnech, radikalizovala postoj evropských politických lídrů a že by se směřování Evropské unie zásadně změnilo.
„Propast v obranyschopnosti mezi USA a zbytkem členských států NATO prostě neumožní, aby Evropa v krátkodobém horizontu zvládla efektivní pomoc Ukrajině, a to samostatně a bez podpory USA. Jinými slovy, pokud by se členské země EU chtěly svými výdaji na obranu přiblížit USA, musely by jako celek své výdaje takřka ztrojnásobit,“ uvedl Petráš.
Další věcí podle něj je, že by se členské země EU musely sjednotit na svém postoji k formě pomoci Ukrajině, například ve způsobu vojenské podpory při rozmístění mírových sil na území Ukrajiny. S takovouto formou pomoci by musely souhlasit všechny země EU. Pokud by se ovšem nenašlo jiné řešení, podotkl Petráš.