Aktual.: 5.05.2025 17:06
Praha – Odborové svazy zaměstnanců veřejného sektoru budou pro příští rok usilovat o reálný růst platů kolem sedmi procent. Předáci požádali vládu o zahájení vyjednávání. ČTK to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před týdnem uvedl, že výdělky ve veřejné sféře by mohly růst od ledna 2026, přidání by se mohlo promítnout do tarifů a případné projednávané navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů by mělo brát ohled na ostatní obory.
„Příprava rozpočtu se rozeběhla ve velkém stylu. Z našeho pohledu by se rozhodně mělo jednat o prostor, který bude kolem sedmi procent nad předpokládaný růst inflace. Je potřeba, aby hospodářský růst podpořil právě platový růst. Jestliže bychom měli dohnat ztrátu z minulých let, tak to není možné jinak než velmi dynamickým růstem reálných příjmů,“ řekl ČTK Středula. Nominálně by se tak podle představ odborářů mělo přidání blížit k deseti procentům.
Šéfové a šéfky odborových svazů veřejné sféry požádali dopisem premiéra Petra Fialu (ODS) o zahájení jednání. Podle Středuly dostali odpověď, že mají vyčkat na ekonomickou predikci. Tu ministerstvo financí vydalo koncem dubna. „Chceme uzavřít vyjednávání nejpozději do půli srpna. Potom už se obávám, že nebude s kým jednat, protože se všichni budou věnovat volbám a nebudou řešit další věci. Jestli nebude do té doby dohoda, tak my k tomu samozřejmě přistoupíme jiným způsobem,“ uvedl předák ČMKOS. Volby by se měly konat koncem září či začátkem října.
Podle poslední predikce ministerstva financí by si reálné mzdy „měly udržet vysokou dynamiku“. Průměrný výdělek by se měl příští rok proti letošku zvednout o 5,4 procenta, dosáhnout by mohl 51.870 korun. Reálně by se meziročně zvýšil o 3,1 procenta, inflace by měla činit 2,3 procenta.
Platy ve veřejném sektoru se upravovaly naposledy od ledna. Učitelům vzrostly tarify o sedm procent, ostatním zaměstnancům státu a veřejných služeb o 1400 korun.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už dříve uvedla, že by se měsíční plat vojáků měl zvýšit minimálně o 8300 korun hrubého. Před nedávnem řekla, že doufá, že se navýšení podaří schválit k začátku letošního července. Platy policistů a hasičů chce zvednout ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Už dřív zmínil v průměru 4000 korun, z toho 3200 korun stabilizační příplatek a 800 korun odměny. Kabinet návrhy projedná společně.
Podle Středuly by přidáno měli dostat všichni zaměstnanci. „Paní ministryně Černochová přichází s návrhem pro vojáky, ale neřeší otázku civilních zaměstnanců, bez nichž to fungovat nebude. I z logiky věci musí být pro všechny. Jestli je možno najít peníze v takových objemech pro jednu část zaměstnanců státu, tak se musí najít i pro další,“ míní Středula. Znovu zopakoval, že po snížení daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy stát přišel o prostředky, které mu teď chybí.
Zaměstnavatelé a odbory žádají zapojení českých firem do dostavby JE Dukovany
Zástupci zaměstnavatelů a odboráři požadují co největší zapojení českých firem do dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Chtějí od vlády znát podrobnosti ke smlouvě a záruky pro české podniky, že se na budování bloků budou podílet. Novinářům to před jednáním tripartity řekli šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a odboroví předáci. Stavba dvou nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Smlouvu s korejskou společností KHNP se vláda chystá uzavřít 7. května. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) má stát připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek.
„Zatím nevidím dostatek závazných dokumentů, které by zvyšovaly pravděpodobnost zapojení českých firem… Závazné kontrakty jsou takové, kde je skutečně závazek na jedné straně a povinnosti dalších subjektů, které musí být naplněny. Pokud mluvím s českými firmami, tak vidím, že nikdo není v této pozici. Na korejské straně jsou v tom partnerské firmy hodně daleko. Zatleskám každé skutečné smlouvě, pokud to nebudou memoranda vyjadřující touhu spolu kamarádit,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj.
Smlouva s korejskou KHNP garanci subdodávek pro české firmy neobsahuje. Smlouvy o smlouvách budoucích zmínil Vlček v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, a to třeba na turbínový ostrov. „Jsme na té hranici 30 procent,“ řekl ministr. Na navazujících projektech se pak mají podle něj podílet primárně české firmy a cíl je dosáhnout 60 procent.
„Je důležité také říct, co je to česká firma – jestli to budou zaměstnanci v České republice. Otázkou bude, kdo je vlastníkem. Je potřeba dát karty na stůl a říct, co ve smlouvě je,“ uvedl předák odborového svazu ECHO Karel Klusák. Ani on záruky pro české podniky nevidí. Šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo se obává, že firmy slibovaný podíl nezískají. „Je důležité, jestli bude česká firma zapojena, nebo bude mít jen možnost zapojit se do tendru, protože to není jistota, že tam opravdu bude. To, co neublíží bezpečnosti, by mělo být na stole,“ míní Ďurčo.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že za českou firmu považuje tu, která má českého vlastníka a v Česku má také zaměstnance a platí tu daně. Odboráři poukazují na to, že si dodavatel chce na výstavbu přivézt tisíce sil z ciziny.
O výstavbě dvou nových jaderných bloků rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před EDF. Dalšího uchazeče – Westinghouse – už dřív vyřadila ze soutěže. Minulý týden kabinet schválil způsob financování. Firma Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti, dostane státní půjčku. Stát bude pak ve společnosti nově mít 80procentní podíl, za který ČEZu zaplatí 3,6 miliardy korun. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok by měl být hotový v roce 2036.
