Komerční prezentace Aktual.: 18.02.2025 19:14
Praha – Odbory a zaměstnavatelé kritizují plánovaný přesun financování nepedagogických pracovníků ve školách na obce a kraje od letošního září. Považují ho za nepřipravený, navíc podle nich mohou vzniknout finanční nerovnosti mezi jednotlivými zřizovateli škol, řekli dnes po jednání tripartity. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na změně trvá, podle něj je to systémově správný krok a jeho odklad by žádné problémy nevyřešil.
Podle předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiřího Horeckého zaměstnavatelé sice vnímají logiku návrhu, kdy zřizovatelé lépe vidí potřeby jednotlivých škol, návrh ale podle nich přichází příliš narychlo. „Je to zásadní změna, je krátká doba na odbornou diskusi,“ upozornil Horecký. Vyjádřil také obavy o spravedlivé rozdělení peněz mezi jednotlivé zřizovatele. Připomněl, že proti změně se staví i obce a kraje.
Na nepřipravenost změny upozornil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něj se provádí hekticky a krátce před volbami. Odbory podle něj rozeslaly dopis poslancům, ve kterém je vyzývají, aby změnu nepodpořili. Středula také nevyloučil možnost podzimních protestů nepedagogických pracovníků ve školách, pokud bude změna schválena.
Bek naopak za změnou stojí. „Vláda je přesvědčena, že je správné změnu udělat. Současné financování nepedagogické práce neumožňuje zohledňovat specifičnost škol,“ prohlásil. Úprava podle něj posílí autonomii obcí a krajů, které lépe vědí, co jimi zřizované školy vyžadují. „Odkládání změny není výhodné pro žádného z aktérů. Rozhodně není výhodné pro učitele, protože bude pokračovat situace, že učitelé ze svých platů doplácejí na rozhodnutí zřizovatelů, jak nákladná bude nepedagogická práce,“ dodal Bek.
Vláda chce převést placení nepedagogů, například kuchařek, uklízeček nebo školníků, a části ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele škol od září. Nový systém má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy.
Sněmovna minulý týden poslala do závěrečného kola schvalování novelu školského zákona, která zmíněný převod obsahuje. Kromě zástupců samospráv či školských odborů a organizací návrh kritizují opoziční hnutí ANO a SPD, podle Pirátů by novinka měla začít platit až od září příštího roku, aby bylo možné změnu připravit.
Odbory i zaměstnavatelé podporují vládu ve snaze odložit nové emisní povolenky
Odbory i zaměstnavatelé podporují snahu vlády, aby se odložil nebo zrušil evropský systém emisních povolenek ETS 2 pro dopravu a vytápění domácností, který má fungovat od roku 2027. Zároveň chtějí v rámci zaměstnavatelských i zaměstnaneckých organizací v EU jednat o možné koordinaci postupu proti systému, který podle nich zvyšuje ceny a vytváří inflační tlaky. Řekli to dnes večer na tiskové konferenci po jednání tripartity.
„Podporujeme vládu, aby učinila kroky ke snížení dopadů, ideálně k eliminaci celého systému ETS 2,“ řekl Středula. Pokud by se systém nepodařilo zrušit, vláda by podle něj měla usilovat přinejmenším o to, aby povolenky nebyly veřejně obchodovatelné aktéry mimo ETS 2, protože to dál zvyšuje jejich cenu.
Kabinet v úsilí o změnu ETS 2 podpořil také předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký. „Je třeba otevřít a revidovat směrnici, zahájit diskusi o jejích změnách,“ prohlásil. Čeští zaměstnavatelé podle něj budou vyvíjet stejnou aktivitu v rámci evropských zaměstnavatelských svazů.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) podporu sociálních partnerů uvítal. Vláda se podle něj snaží v EU najít většinu států, která by byla ochotná systém upravit. Zároveň ale varoval, že čas pro vyjednávání se zkracuje, protože řada zemí už směrnici zavádějící ETS 2 zavedla do národní legislativy.
Hladík také přislíbil, že kabinet do příštího jednání tripartity vypracuje hlubší analýzu možných dopadů ETS 2 na české hospodářství. Podle Horeckého současná analýza sice hovoří o růstu cen plynu nebo benzinu, chyběly v ní ale dopady na konkrétní odvětví nebo přímo na občany. Středula přitom varoval, že systém by mohl znovu vyvolat inflační tlaky, které se mohou projevit nárůstem energetické chudoby v Česku.
