Aktual.: 11.05.2026 16:40
Praha – Odbory trvají na zastropování důchodového věku na 65 letech. Nesouhlasí s tím, aby se penze náročných profesí řešila spořením zaměstnavatelů. Za práci v riziku žádají dřívější důchod od státu. Novinářům to dnes před jednáním tripartity řekli předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle nich by vláda měla změny prosadit co nejdříve, tedy už v letošní důchodové novele. O důchodovém věku a penzi náročných profesí jedná dnes tripartita.
Důchodový věk se v Česku zvedá už léta u mužů ročně o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání pokračovat o měsíc ročně do 67 let. V tolika letech by se šlo do penze poprvé v roce 2057.
Vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje zmrazení důchodového věku na 65 letech a úpravu legislativy u penzí náročných profesí. Původně zmrazení věkové hranice plánovala v první důchodové novele od roku 2027 a důchod za práci v riziku ve druhé normě od roku 2028. Podle podkladů pro tripartitu navrhuje oba kroky až ve druhé předloze.
„My jsme z toho rozčarování. Myslím si, že ty volební sliby by se měly plnit co nejdřív,“ uvedl Ďurčo.
Podle podkladů ministerstva práce pro tripartitu jsou tři varianty řešení penzí náročných profesí. První počítá s nynějším modelem – pro nejrizikovější práce v takzvané čtvrté kategorii by byl dřívější důchod s vyššími odvody zaměstnavatelů, pro lidi s vybranými riziky ze třetí kategorie povinné spoření firem na stáří. Podle druhé verze by zaměstnanci čtvrté i třetí kategorie měli dřívější důchod. Třetí možností je jen povinné spoření zaměstnavatelů na stáří.
„My jsme rozhodně proti tomu, aby bylo všechno umístěno ve třetím pilíři (spoření). Chceme jednoznačně, aby se řešení pohybovalo v prvním pilíři (důchod od státu). Nechceme ošidit lidi, kteří pracují deset, 15 let v náročné profesi a sebrat jim možnost odejít do důchodu dříve,“ uvedl šéf svazu KOVO.
Zaměstnavatelé se stropem věku nesouhlasí. Poukazují mimo jiné potřebu přibrzdit díky posunu věkové hranice výpadek pracovních sil po odchodu do důchodu. Organizacím zaměstnavatelů chtějí mimo jiné znát i výsledky, jak se projevilo odpuštění důchodových odvodů pracujícím důchodcům a zda udrželo lidi déle na pracovním trhu.
Podle odborářů bylo analýz už dost a čekat nechtějí. „Náš požadavek bude dneska striktní, a to zahrnout to už do té první fáze (do první důchodové novely),“ uvedl Středula.
Podle propočtů ministerstva práce by se po zastropování věku roční výdaje na důchody postupně zvýšily od roku 2030 do poloviny století ze 2,2 miliardy korun na 128,7 miliardy korun. Na pokrytí dřívějších penzí nynější zvýšené odvody zaměstnavatelů stačit nebudou, sazba by musela být výrazně vyšší než dosavadních pět procent, uvedl resort v podkladech.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
