Aktual.: 12.10.2025 20:30
Bratislava – Ovzduší na Slovensku režisérovi Mariánu Amslerovi až příliš připomínalo nástup nacismu v Německu v předvečer druhé světové války, ale odchodem do Prahy se mu nesmírně ulevilo. Režisér, působící jako umělecký šéf v Městských divadlech pražských, to uvedl v rozhovoru poskytnutém listu Sme. Ten připomněl, že Amsler odchod do exilu oznámil poté, co premiér Robert Fico napadl umělce jako „duševní bezdomovce“.
„Je mi 45 let a žiju v zemi, kde jsem se nikdy necítil svobodný a šťastný, nejenže se nic neposouvá dopředu, ale dokonce jdeme zpět. Sám sebe jsem se ptal, zda stojí za to žít pod neustálým tlakem a s nálepkou člověka druhé kategorie. Odpověď byla ne. Proto jsem se rozhodl odejít,“ řekl Amsler.
„Když jsem odešel, nesmírně se mi ulevilo. Vyrůstal jsem před revolucí a jako gay jsem vlastně roky žil ve strachu, že se nějak prozradím. Zažil jsem napadení skinheady, u břicha mi drželi nůž. Je to jedna z velmi traumatických vzpomínek. Po minulých volbách se ve mně znovu začal hromadit strach a zlost zároveň. Queer lidi se opět stávají oběťmi útoků a veřejnými nepřáteli. Naše životy jsou v neustálém ohrožení a rovná práva jsou v nedohledu. Dokdy se to dá vydržet?“ řekl.
Z odstupu si ale uvědomil, jak má Slovensko rád, a odstup mu také odstranil obavy a bloky. Dokáže se prý rázněji a silněji vyjadřovat, hovořit nahlas o věcech, s nimiž nesouhlasí a o kterých si myslí, že jsou nesprávné či nehumánní. „V podstatě mi odchod úplně vypnul autocenzuru, které se dá na Slovensku snadno podlehnout,“ konstatoval.
Na bratislavském festivalu bude v říjnu uvedena Amslerova inscenace Orlando. V této souvislosti si režisér podle Sme uvědomuje, že je v rozporu se zářijovou novelou slovenské ústavy uznávající jen biologicky dané pohlaví muže a ženy. Ale o to víc je vidět absurdita novely, říká. Režisér totiž přenesl na jeviště stoletý román Virginie Woolfové, ve které se hlavní hrdina probudí jako žena a poznává, jaké je to žít ve dvou identitách.
Kolegové v divadle a na univerzitě v Česku vnímají podle Amslera situaci na Slovensku velmi citlivě, citlivěji než většina společnosti. „Vidím však, že celé té zkáze nedokáží úplně uvěřit, anebo do důsledků pochopit. Ze všeho nejvíc to vnímají jako komické a absurdní. My však víme, že na tom už není nic směšného, protože nejde o nějaké komické figurky bez reálné moci. Současná kulturní a politická garnitura má obrovský vliv, nelze s ní nijak pohnout,“ konstatoval.
