Odkaz libereckého génia. Liebiegovo městečko nemá v Česku obdoby

Jeden z nejspnjch podnikatel v Rakouskm csastv (pozdji v Rakousko-uhersk monarchii) a zakladatel rodu Johann Liebieg se narodil v roce 1802 v Broumov. Po pedasn smrti svho otce el ve dvancti letech do uen k soukenickmu mistrovi a byl natolik ikovn, e se ji po dvou letech stal tovaryem.

V roce 1818 piel do Liberce a dky ddictv po rodich si spolu s bratrem Franzem otevel textiln obchod se stinm zbom. Ze svch cest po Anglii a Francii vozil nejen tovar, ale i poznatky o novch druzch tkanin (napklad tibet, satn), kter zavedl do prodeje. Jeho clem vak bylo vyrbt vlastn textilie. Nejprve si sourozenci na zkouku podili dlnu (v doln sti dnen Moskevsk ulice) s dvancti runmi stavy, a kdy se jim v podnikn dailo, koupili v roce 1828 bvalou hrabc Clam-Gallasovskou manufakturu.

Franz si po pr letech nechal od bratra vyplatit svj podl ve firm a zaal podnikat na vlastn pst. Johann zvtil zakoupenou tovrnu (od roku 1833 v n pracovaly piblin ti stovky zamstnanc na dv st tincti stavech) a vyrbl polovlnn tkaniny a mdn zbo jako merino i lasting. Pozdji pidal jet produkci mohru, orleansu a veker vrobky vyvel do Evropy a do zmo. aty z jeho tkanin nosily snad vechny dmy Rakouskho csastv a byl to prv Liebieg, kter uroval mdn smr.

Zatmco provoz v Liberci a v Raspenav specializoval na vlnaskou vrobu, ve Svrov a v eleznm Brod se Liebieg vnoval bavlnstv. Navc podnikal v mnoha dalch oborech. V severnch a vchodnch echch ml sklrny, hut, doly, mlny, pivovary, cukrovary a podlel se na stavbch silnic a eleznic. Rovn firma Liebieg ile podnikala ve Vdni. Tam j patilo nkolik dom, zvod na barven ltek, a dokonce i vlastn banka.

Brnu, kter vede znmst Pod Branou, zdob mstsk znak Liberce.

Johann Liebieg byl schopn, pracovit, rozhodn, nebl se riskovat a ml vynikajc ich na obchodn pleitosti. Dokonce si zdil i tovrn pion, aby vdl, co na nj jeho konkurenti chystaj a co si o nm mysl. Zrove se angaoval v politice, byl poslancem sk rady a v roce 1866 ho csa Frantiek Josef I. povil do rytskho stavu (pozdji se stal baronem). Liebieg aktivn pracoval a do ledna 1868, kdy jej postihla mozkov mrtvice. Ochrnul na pravou polovinu tla, sthl se do stran a firmu pevzali jeho ti nejstar synov.

Zbytek ivota strvil podnikatel na zmku ve Smiicch, kde ml k dispozici speciln keslo, kterm se mohl dostat do zahrady. Prmyslnk zemel 16. ervence 1870 a byl pohben na mstskm hbitov (dnes Zahrada vzpomnek) do rodov hrobky v Liberci.

Servis pro zamstnance

V poslednch letech svho ivota zamstnval Johann Liebieg pt tisc ti sta dlnk, pro kter zdil rzn podprn instituce v oblasti stravovn, vzdlvn a zapoal vstavbu sdlit, ktermu se k Liebiegovo msteko. To vzniklo na principu zahradnho msta, v prodn scenrii, ve svahu, nad dnes ji zaniklou textiln tovrnou Johann Liebieg & Co. (pozdji Textilana) na jinm okraji Liberce.

Prochzky Liebiegovm mstekem jsou ivou lekc architektury.

Nejdve se zde objevily domy s byty pro dlnky. ine byla pijateln a njemci mohli vyuvat pdn a sklepn prostory a prdelnu. Vstavba sdlit pokraovala i za Liebiegovch potomk a skonila a zatkem 20. let minulho stolet. Liebiegov pvodn uvaovali o vstavb velkch ink, ale nakonec se rozhodli pro men domy vtinou se dvma a tymi mstnostmi, samostatnou, nkdy miniaturn kuchyn a toaletou. Kad domek ml tak svou zahrdku, kde si lid mohli pstovat trochu zeleniny i ovoce.

Liebiegovo msteko je nedocenn, pozoruhodn a hodnotn architektonick soubor nejen tady v Liberci, ale tak v rmci cel esk republiky. A to zejmna dky specifickm prvkm, materilm a technice stavebnch prac, vyprv mi prvodkyn Kristina Pompov.

Pro domy jsou typick mansardov stechy, zdoben tty, vchodov portly, domovn znamen, vklenky se sokami svtc, patron nebo alegorick postavy. Podezdvky byly zhotoveny hlavn z libereck uly a domy zdob hrub zrnit vpenn omtky v nkolika barevnch variantch. Na budovch se tak vyskytuj prvky mstn lidov architektury, indele, hrzdn a bednn ve ttech i imitace podstvek. Je koda, e Liebiegovo msteko nen pod pamtkovou ochranou, pokrauje prvodkyn.

To plat i pro nmst Pod Branou, kter m siln genus loci. Jeho jedinen atmosfra pitahuje filmae, kte zde napklad nateli detektivku Lekce s Karlem Hgerem a Janou Brejchovou, snmky Krska a netvor 1950, Bo duha i Posledn cyklista. Nmst i domy jsou dlem nmeckho architekta Jakoba Schmeissnera a styl jeho architektury vyuili filmai ve vlenm filmu Hitler Vzestup zla.

Na nmst fungoval hostinec, kter byl spolen se kolami, hasiskou zbrojnic, prdelnami a obchody soust obansk vybavenosti Liebiegova msteka. Vtinu podnik provozovala Liebiegova firma, co na jednu stranu usnadovalo zdejm obyvatelm ivot, ale na druhou to byl pragmatick krok podnikatel. Penze, kter zamstnanci v jejich podniku vydlali, u nich tak utratili.

Johann Liebieg byl tvrd podnikatel, ale v dob, kdy dlnci pracovali vc ne tinct hodin denn, ml vi svm zamstnancm sociln ctn. Dval jim poukzky na nkup zkladnch potravin za zlevnn ceny ve vybranch prodejnch. Zaloil podnikov pojitn pro ppad nemoci a razu. Ten, kdo u firmy pracoval vc ne rok, ml nrok na lky a lkaskou pi zdarma. Zdil tak sociln stavy, kde trvily st bval dlnice z textilek, k Pompov.

Z podntu Johannovy dcery, baronky Marie Pavlny Liebiegov, pak vznikly pro dti zamstnanc jesle (od dvou msc vku) a matesk koly. Vekerou pi o caparty dotovali Liebiegov a rodie se mohli pln vnovat prci v tovrnch. Vystavn byl tak Mdchenheim (dv domov), kde mly mlad sleny zajitn spolen bydlen a stravu a Jugendheim dm pro mlde s uovskmi pokoji.

Kostel sv. Vincence z Pauly zaloila baronka Marie Pavlna Liebiegov.

Marie Pavlna Liebiegov nechala na svoje nklady postavit kostel sv. Vincence z Pauly. Ten byl soust pitlskho okrsku Vincentinum a zahrnoval mateskou kolu, azyl dtem dlnk a soukromou obecnou kolu sv. Josefa. Do Vincentina baronka povolala enskou vtev du Lazarist ze trskho Hradce, zvanou vincentky. dov sestry spravovaly sirotinec a zrove mly na starosti dti zamstnanc, kter pod jejich dohledem mohly trvit voln as po vyuovn, vyprv prvodkyn.

Dnes o trojlodn baziliku z ervench cihel peuje Crkev adventist sedmho dne, kter ji zakoupila a zaplatila rekonstrukci z vlastnch finannch prostedk. Tm tuto velmi cennou novoromnskou pamtku zachrnila ped naprostou zkzou.

Povlen pd

Liebiegov samozejm mysleli i na sv bydlen a v Liberci si nechali postavit ti reprezentativn sdla. Novorenesann vila Johanna Liebiega mladho, kter se nachz v ulici U Tiskrny, prola rekonstrukc, je otevena veejnosti a sdl v n komunitn stedisko Kontakt Liberec. Vila Theodora Liebiega mladho v Jabloneck ulici vypad jako romantick zmek a dnes jej prostory obvaj nkter odbory magistrtu msta. Chtrajc, pamtkov chrnnou vilu Heinricha Liebiega ve Wolkerov ulici zakoupila soukrom spolenost, kter ji chce rekonstruovat. Jej vyuit zatm nen jasn.

Zadn st vily Johanna Liebiega mladho ukazuje rozlehlost a krsu stavby.

lenov rodiny Liebieg patili k nejvznamnjm obanm Liberce, kter povaovali za sv msto. Zaslouili se o jeho rozvoj, podleli se na vstavb reprezentativnch budov a byli tdrmi meceni. Bohuel s vypuknutm druh svtov vlky se pidali na nesprvnou stranu, k Pompov.

Theodor Liebieg mlad se bhem sudetsk krize postavil za poadavky Henleinovy SdP, kterou finann podporoval. Jeho syn a posledn majitel firmy Johann Wolfgang Liebieg peel bhem druh svtov vlky k vlen vrob. Proto byl majetek rodiny v roce 1945 zkonfiskovn eskoslovenskm sttem. Johann Wolfgang byl zaten a po proputn z internanho tbora v roce 1947 odsunut do Zpadnho Nmecka. Tam o rok pozdji zaloil v Salmnsteru tkalcovnu, pozdji i pdelnu esan pze, kter fungovala a do jeho smrti v roce 1965. Potomci rodiny Liebieg ij v Rakousku a Nmecku dodnes.

Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz