Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě klesnou na loňskou úroveň

Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti.

Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Schválená předloha počítá s tím, že se peníze zaplacené navíc živnostníkům vrátí.

Přijatá novela počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek jim stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před snížením odvodů varoval. „Prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte,“ řekl. Již dříve varoval například před tím, že živnostníkům pak hrozí nižší důchody. Míní, že odvody nejsou nejpalčivějším aktuálním problémem živnostníků. Návrh podle něj znamená pouze výpadek příjmů státu, který bude muset daňový poplatník stejně jednou zaplatit.

Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) je novela příkladem toho, že i opozice je někdy schopná podpořit návrhy koaličních zákonů. Za klub ODS přislíbil, že ji jeho poslanci podpoří. Zopakoval, že ze strany bývalé vlády, která růst odvodů prosadila, šlo o kompromis uvnitř tehdejší koalice. Poukázal na to, že koaliční návrh nevrací vyměřovací základ až na 25 procent průměrné mzdy, kde byl původně.

Sněmovna předlohu přijala pouze s legislativně technickou úpravou ministryně Schillerové. Týká se vracení přeplatků na pojistném. Nejedná se o klasický přeplatek, ale o peníze, které stát živnostníkovi na jeho žádost vrátí a ten je nemůže použít například na úhradu dluhů, které má u správy sociálního zabezpečení. Opoziční návrhy počítající s mírnějším poklesem odvodů či podporou pečujících sněmovní většina nepřijala.

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro letošní rok na loňské úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona mezitím vzrostl o pět procentních bodů.

Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}