Praha – Vládní koalice chce v úterý ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou.

Návrh bude podle Okamury zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde podle něj o první fázi před úplným zrušením poplatků, které má vláda v programovém prohlášení. „Já se svým týmem připravuji komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů. Tento návrh poslanců je dobrá cesta, jak ulevit některým skupinám obyvatel, které mají hluboko do kapsy. Hlavním cílem, ke kterému ale míříme, je však úplné zrušení koncesionářských poplatků,“ doplnil Klempíř.

Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka (ANO) poslanecký návrh mimo jiné napravuje nefér krok minulé vlády, která zpoplatnila firmy podle toho, kolik jejich zaměstnanců má chytrý mobilní telefon, aniž by v práci sledovali televizi. Přípravě zákona o zrušení poplatků podle něj bude předcházet velká odborná diskuse, která začne v řádu týdnů. „Ukážeme jasnou garanci, že to neohrozí nezávislost veřejnoprávních médií. To ale neznamená to, že jako správný hospodář nebudeme chtít, aby se ve veřejnoprávních médiích chovali hospodárně,“ uvedl.

„Naši voliči chtějí zrušení koncesionářských poplatků. První fáze bude, že chceme vrátit úroveň toho rozpočtu do roku 2024,“ uvedl Okamura s tím, že návrat na úroveň výnosů z poplatků v roce 2024 ukazují rámcové propočty.

Koalice opět návrh podává formou poslaneckého zákona, stejně jako v případě nahrazení služebního zákona novým předpisem nebo zrušení nominačního zákona. Kvůli postupu, který odůvodňuje tlakem na rychlost, čelí koalice kritice, že se návrhy vyhýbají běžnému připomínkovému řízení.

Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o 15 korun na 150 Kč a rozhlasový o desetikorunu na 55 Kč měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců. Televize se zvýšení poplatku dočkala po 17 letech a Český rozhlas po 20 letech.

Stávající systém financování ČT a ČRo je podle exministra a stínového ministra kultury Martina Baxy (ODS) funkční a zajišťuje jejich stabilní a předvídatelné hospodaření. „Následky tohoto úderu mohou být vážné: omezení služeb České televize a Českého rozhlasu, včetně jejich klíčové vlastní tvorby a oslabení jejich nezávislosti. A právě to je hranice, kterou bychom si v demokratické společnosti neměli nechat posouvat,“ uvedl Baxa v reakci pro tisk.

Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.

Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.

Ředitel ČT Chudárek bude dělat kroky k zachování stávajících poplatků

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování Česká televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením.

Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet.

Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031.

„Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným,“ řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let.

Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily.

Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby,“ uvedla Erlebachová.

Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami.

Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění,“ řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch.

Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version