Aktual.: 13.10.2026 10:54
Olomouc – Osobní dopisy, vzpomínky potomků i hlasy oživené pomocí umělé inteligence provázejí novou audiovizuální výstavu Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) s názvem Hlasy. Návštěvníkům představuje osudy pětice lidí, do jejichž životů zasáhla druhá světová válka a holokaust. Zachycuje je prostřednictvím osobní korespondence z let 1938 až 1945, ve které se odrážejí každodenní starosti, strach, ale i nejistota a naděje. Výstava potrvá do 13. prosince, doplní ji vzdělávací programy pro školy, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Vysloužilová.
Autorka výstavy Táňa Klementová z muzea Malý Mehrin v Brně vybírala osudy tak, aby postihly méně známé aspekty holokaustu jako je dilema emigrace, útěky rakouských rodin na Moravu či rozdělení rodin. „Hledala jsem Hlasy tak, aby zastupovaly ženy i muže různého věku nacházející se v různých životních situacích na různých místech v Evropě, rodiče i děti, obyvatelé protektorátu, cizince i uprchlíky žijící v zahraničí,“ uvedla Klementová.
Jednotlivé příběhy zprostředkovávají technologie umělé inteligence, které umožňují převést obsah dobových dopisů do zvukové podoby a vytvářet obrazové rekonstrukce. Každým příběhem návštěvníky nejprve provedou potomci autorů dopisů, kteří rodinnou korespondenci pro výstavu zpřístupnili. Následují chronologicky řazené úryvky z dopisů doplněné odborným komentářem, dobovými fotografiemi a archivními dokumenty. Součástí instalace jsou také originální dopisy a kresby.
Výstava vznikla loni pro muzeum Malý Mehrin v Brně. Olomouckou výstavu doplnil judaista Daniel Soukup dalším příběhem, který se věnuje poválečné židovské obci v Olomouci. „Nová část přibližuje život místní židovské komunity prostřednictvím vzpomínek na olomoucké kantory. Kantor, hebrejsky chazan, je zpěvák, který vede synagogální bohoslužby a modlitby. Prostřednictvím hlasů pamětníků se návštěvníci seznámí s osobnostmi, které byly součástí náboženského a společenského života olomoucké židovské obce po druhé světové válce,“ doplnila mluvčí VMO.
Součástí výstavy jsou také dva vzdělávací programy pro základní a střední školy. Program Digitální stopy holocaustu se zaměří na to, jak moderní technologie ovlivňují naše vnímání historie. Druhý program Holocaust v příběhu jednoho života představí osud Miloše Dobrého, významného člena olomoucké židovské obce. Prostřednictvím fotografií, vzpomínek a historických pramenů budou žáci sledovat jeho život před druhou světovou válkou, během nacistické perzekuce i po návratu do poválečné Olomouce. „Jeho příběh jim pomůže pochopit širší historické souvislosti i otázky diskriminace, lidského rozhodování a historické paměti,“ doplnila Vysloužilová.
Kromě vzdělávacích programů muzeum nabídne školním skupinám také lektorované prohlídky výstavy. Ty zasadí jednotlivé osobní příběhy do širšího kontextu druhé světové války a holokaustu.
ftv dto
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}