Opasky z dílny živnostnice z Ústecka má v šatníku i prezident Pavel

Řemeslnice původně pracovala v administrativně. Kancelářská práce ji nenaplňovala a měla pocit, že „se v práci dusí“. Před osmi lety se rozhodla udělat krok do neznáma, práci opustila a začala se sama učit práci s kůží. Některé postupy pochytila od jiných brašnářů či sedlářů. Řemeslo se postupně stává spíše raritou.

„Opravdu mě to baví. Mám to ráda. Někdy u ponku sedím i 12 hodin,“ uvedla Valešová, která se od práce snaží rozptýlit prací na zahradě a nově také včelami. „Jinak bych se odtud nehnula,“ míní živnostnice.

Mezi její nejprodávanější výrobky patří opasky. Nad kusem z těch nejsložitějších s vyřezávanými vzory tráví i půl druhého dne. V nabídce má také peněženky, brašny, batohy, pouzdra na nože, obojky pro psy či ohlávky pro koně. Kromě toho se věnuje i opravám a vytváří věci zcela na míru.

Surovou hovězí kůži si sama barví. Pokud je to přáním zákazníka, doplní výrobek o kámen, který vsadí do materiálu. „Do mé práce jsem se snažila vnést trochu jiného ducha, a to nejen energeticky, ale i vizuálně,“ podotkla Valešová.

Každá zakázka je podle ní originál. Mezi rozpracovanými pracemi má například brašnu pro taxikáře, který v ní potřebuje nosit tři mobilní telefony. „Musíte vymyslet střih, udělat ho tak, aby šel ušít na mých pěti mašinách, které tady mám,“ uvedla brašnářka. Některé stroje i většinu nářadí má z první republiky, protože ráda zachovává staré postupy.

Dva opasky skončily u prezidenta Petra Pavla. V prvním případě věnovali prezidentovi opasek z dílny Valešové motorkáři. Podruhé dostal opasek prošívaný trikolorou darem, když byl na oficiální návštěvě Ústeckého kraje.

Valešová používá kůži i barvy z České republiky. Náklady stále rostou, cenu za svou práci si ale řemeslnice roky držela na stejné úrovni. Letos si zákazníci poprvé po pěti letech asi o 20 procent připlatí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}