Aktual.: 16.03.2026 14:08
Praha – Prodloužení dlouhodobého ošetřovného až na půl roku z nynějších nejvýše 90 dnů podle návrhu poslanců opoziční KDU-ČSL vláda ve Sněmovně nepodpoří. Z výsledků jednání kabinetu vyplývá, že přijal k návrhu nesouhlasné stanovisko. Podle podkladů na dnešní jednání měla vláda poslat zákonodárcům záporné stanovisko i z rozpočtových důvodů.
Výdaje na dlouhodobé ošetřovné by podle lidoveckých předkladatelů vzrostly o 100 až 140 milionů korun ročně. Cílem návrhu zákona bylo podle předkladatelů v čele s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou posílení prorodinné politiky státu, zvýšení flexibility při slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců a podpora péče o dlouhodobě nemocné osoby v domácím prostředí.
Potřebné by bylo aktuální lékařské potvrzení, že zdravotní stav ošetřovaného člověka vyžaduje další domácí péči. „Kontinuálně poskytovaná péče opatrovatelem v rodinném prostředí snižuje potřebu umístění nemocného člena rodiny do ústavní péče nebo využití placených služeb. Z ekonomického hlediska se tím také minimalizují náklady na zdravotní a sociální systém,“ napsali lidovečtí poslanci v důvodové zprávě.
„Vláda je nucena brát v úvahu rozpočtovou udržitelnost systému nemocenského pojištění, ze kterého je dávka hrazena. Dávka dlouhodobého ošetřovného byla zavedena v roce 2018 a od té doby dochází k setrvalému nárůstu počtu vyplacených dávek i celkových výdajů na tuto dávku,“ uvádí zákonodárci ve stanovisku vlády.
Dlouhodobé ošetřovatelské volno se v Česku zavedlo před osmi lety. Vzít si ho mohou až na tři měsíce zaměstnanci i živnostníci, kteří si platili nemocenské pojištění. Z něj pak mohou pobírat 60 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné mít na péči o člověka, který strávil aspoň čtyři dny v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Nemocniční pobyt se nevyžaduje u nevyléčitelně nemocných s paliativní péčí.
Dále se ve stanovisku vlády uvádí, že by opoziční návrh mohl mít negativní dopad na zaměstnavatele, a to zejména na malé a střední podniky, které budou nuceny řešit dlouhodobou nepřítomnost zaměstnanců.
Volno si mohou vzít příbuzní ošetřovaného člověka, tedy například manželka či manžel, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha. Do okruhu s nárokem patří také druh či družka a osoba žijící ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Zaměstnavatel nemá možnost poskytnutí tohoto pracovního volna zaměstnanci odmítnout. Loni se vyplatilo na dlouhodobém ošetřovném z nemocenského pojištění asi 290 milionů korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}