Aktual.: 7.11.2024 11:56
Berlín – Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dnes vyzval kancléře Olafa Scholze, aby požádal parlament o důvěru okamžitě. Učinil tak poté, co se ve středu rozpadla vládní trojkoalice Scholzových sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) a Scholz následně ohlásil, že o důvěru Spolkový sněm požádá v polovině ledna. Kancléř Merzovu výzvu bryskně odmítl.
„Semaforová koalice je minulostí,“ uvedl Merz, který je zároveň oficiálním kandidátem na kancléře opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Vládní trojkoalice SPD, FDP a Zelených se v Německu běžně označovala jako „semaforová“ kvůli barvám, které mají strany v logu, tedy červené, žluté a zelené.
Merz uvedl, že bude dnes jednat se Scholzem i s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Kancléře chce vyzvat, aby požádal ve Spolkovém sněmu o důvěru nejpozději na začátku příštího týdne. Předčasné volby by se pak podle něj mohly konat v druhé polovině ledna. „Neexistuje jediný důvod, abychom čekali do jara příštího roku,“ řekl.
Scholz ale Merzovu výzvu ještě před společným jednáním odmítl. Řekl, že nyní chce dělat to, co považuje pro zemi za nezbytné. „Občanky a občané dostanou brzy možnost znovu rozhodnout, jak máme pokračovat,“ uvedl. Už ve středu večer po krachu koaličních jednání Scholz představil harmonogram, podle kterého by se předčasné volby konaly nejpozději na konci března. V německých médiích se spekuluje o 9. březnu. Scholz chce do té doby schválit ještě zákony, které podle něj nesnesou odkladu.
K tomu, aby urychleně požádal parlament o vyslovení důvěry, dnes vyzval Scholze také zástupce opoziční bavorské CSU ve Spolkovém sněmu Alexander Dobrindt. „Nemůžeme si dovolit žádné kancléřské kóma,“ řekl. Už ve středu se stejně vyjádřil i předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.
Německý Spolkový sněm má v současnosti 733 poslanců. Scholzova sociální demokracie v něm má 207, zelení 117 a FDP 91 zástupců. Dosud se tak trojkoaliční vláda mohla opírat o pohodlnou většinu 415 poslanců. Ministr dopravy Volker Wissing, který je zároveň poslancem, dnes ohlásil, že zůstává v Scholzově vládě a FDP opouští. Teoreticky má tak nyní vláda ve sněmu podporu 325 poslanců. Nadpoloviční většina je přitom 367.
Německý prezident je připraven rozpustit parlament, země potřebuje stabilitu
Německo potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu, řekl dnes prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na rozpad vládní koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP). Dodal, že je v případě splnění podmínek připraven rozpustit parlament. Odpoledne prezident odvolá z funkce tři ministry za FDP, čtvrtý se rozhodl ve vládě zůstat jako nestraník.
„Konec jedné koalice není konec světa, je to politická krize,“ řekl v krátkém projevu v zámku Bellevue Steinmeier. Podle něj situace, jaká nastala ve středu rozpadem vládní trojkoalice, přišla v 75leté historii spolkové republiky jen zřídka. Ústava ale pamatuje i na to, dodal. „Naše země potřebuje stabilní většiny a akceschopnou vládu,“ řekl prezident.
Steinmeier také uvedl, že odpoledne odvolá z funkcí ministra financí Lindnera, ministra spravedlnosti Marka Buschmanna a ministryni vzdělání a výzkumu Bettinu Starkovou-Watzingerovou. Ostatní ministři podle něj zůstanou v úřadu. Podle německých médií se úřadu ministra financí ujme sociální demokrat a blízký spolupracovník kancléře Scholze Jörg Kukies.
V německé vládě zůstane jeden člen FDP, ze strany vystoupí
Německý ministr dopravy Volker Wissing dnes oznámil, že zůstane členem vlády kancléře Olafa Scholze. Zároveň vystoupí ze Svobodné demokratické strany (FDP), která ve středu ohlásila odchod všech čtyř svých ministrů z vládní trojkoalice. Německá vláda se rozpadla kvůli sporům o hospodářskou a finanční politiku. Za ministry FDP se nyní hledají nástupci, ministrem financí se podle německých médií stane dosavadní státní tajemník na ministerstvu Jörg Kukies.
Ve středu se v Berlíně konala jednání, která měla vyvést vládní trojkoalici z hluboké krize. Ministr financí Christian Lindner přitom navrhl uspořádat předčasné volby, do jejichž termínu by vládly sociální demokraté (SPD), zelení a jeho svobodní demokraté (FDP) společně dál. Kancléř Scholz to odmítl, Lindnera z vlády propustil a ohlásil, že požádá v lednu Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Otevřel tak cestu k předčasným volbám, které by se měly konat nejpozději na konci března.
FDP následně ohlásila, že vládu opustí všichni její ministři. Dosud ji v ní zastupovali právě Lindner, Wissing a dále jako ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Ministr dopravy dnes na tiskové konferenci ale oznámil, že jej kancléř Scholz požádal, aby ve funkci zůstal. On se rozhodl mu vyhovět. „Nechci být ale zátěží pro svou stranu,“ dodal ministr a oznámil odchod z FDP. Své rozhodnutí označil za „osobní“ a avizoval, že nebude vstupovat do žádné jiné politické strany.
Německá vláda nyní bude složená jen ze sociální demokracie a strany Zelených. Německá média spekulují, kdo nahradí ministry za FDP. Podle veřejnoprávního webu Tagesschau by se měl ministrem financí místo Lindnera, kterého prezident Frank-Walter Steinmeier odvolá dnes odpoledne, stát blízký důvěrník kancléře Scholze a státní tajemník Kukies. Sociální demokrat Kukies je považován za odborníka na hospodářskou a finanční politiku a vyjednává také závěrečné dokumenty z jednání skupin G7 a G20.
Podle zdrojů agentury DPA by posty ministrů spravedlnosti a vzdělání mohli po členech FDP dostat navíc ministři, kteří už v současné vládě jsou.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. Očekává se, že Scholz důvěru po rozpadu trojkoalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září, nyní se nejčastěji hovoří o 9. březnu. Naposledy takto postupoval v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder, který požádal o vyslovení důvěry po zemských volbách v Dolním Sasku, které jeho sociální demokracie prohrála.
Tento postup je ovšem často kritizován, protože Základní zákon, tedy německá obdoba ústavy, předpokládá, že kancléř důvěru získat při hlasování chce. Stejně jako Schröderovi v roce 2005 ale jde nyní Scholzovi o to, aby mohl požádat po neúspěšném hlasování o rozpuštění Spolkového sněmu. Scholz už ve středečním projevu uvedl, že pro další spolupráci v dosavadní koalici „neexistuje základní důvěra“.
