Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2024 11:47
Gaza – Za dva dny očkovaní proti obrně dostalo první dávku v centrální části Pásma Gazy asi 160.000 dětí, informoval v pondělí Dětský fond OSN (UNICEF). Dnes zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) podle Reuters uvedl, že vakcínu za dva dny dostalo víc dětí, než bylo v plánu. Izrael, který na tomto palestinském území vede od října válku s teroristickým hnutím Hamás, povolil očkování proti obrně poté, co se tam v srpnu potvrdil první případ dětské obrny za 25 let. Očkování umožňují šestihodinové lokální pauzy v bojích.
Izrael souhlasil se třemi dny přestávek v bojích, které začaly v neděli v centrální části Pásma Gazy a pokračovat mají na jihu a na severu. Při nich chtějí organizace OSN a nevládní organizace podat vakcínu víc než 640.000 dětem mladším 10 let. Do Gazy bylo doručeno na 1,2 milionu dávek vakcíny, očekává se dalších asi 400.000. Každé dítě by mělo dostat po čtyřech týdnech ještě druhou dávku.
„Několik desetiletí tahle nemoc v Gaze nebyla. A nyní, kvůli válce, se vrátila,“ řekl podle OSN jeden z otců, který přinesl své dítě na očkování. To se provádí ve zdravotnických centrech, ale i ve školách či místech, kde humanitární organizace distribuují vodu a jídlo. Očkování ocenila i matka tří malých dětí, která do střediska přijela na povozu taženým oslem. Strach z nemoci převládl před obavami z cesty z „humanitární zóny“, v níž tato žena jako stovky tisíc dalších nyní žije.
Takzvané humanitární zóny jsou podle OSN přeplněné lidmi, troskami budov i odpadky, a ani tam není vždy bezpečno. Lidé přebývají ve stanech, nemají dost pitné vody ani jídla a šíří se infekční nemoci. Některá média s odvoláním na humanitární pracovníky už měsíce popisují, že se tam hromadí odpadky a místo toalety jsou využívány díry v zemi. Organizace Oxfam v červenci uvedla, že Izrael v Pásmu Gazy od října zničil 70 procent kalových čerpadel a všechny čistírny odpadních vod. „Humanitární“ zóna se stále zmenšuje, řekl koncem srpna Sam Rose z úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. „Nyní je to asi 11 procent území Pásma Gazy,“ dodal s tím, že jde o oblasti bez infrastruktury. Lidé staví stany na plážích či mezi troskami zničených budov.
Očkovací kampaň zatím pokračuje podle plánu, uvedla Louise Wateridgeová z UNRWA. „Humanitární klid zbraní zatím trvá, ale uvidíme, jak to půjde dál,“ dodala. Dočasné pauzy ale nejsou řešením katastrofální humanitární situace, řekl americké televizi ABC pediatr John Kahler z nevládní organizace MedGlobal, která se podílí na očkování v Gaze. „Ukázalo se, jak válka zničila zdravotnický systém v Pásmu Gazy. Ale také se ukázalo, že je možné, aby se obě strany na něčem alespoň dočasně dohodly,“ dodal.
Válka v Gaze začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, který v odvetě zahájil masivní bombardování tohoto palestinského území a posléze pozemní operaci. Armáda nejprve vyzývala palestinské civilisty, aby se evakuovali na jih. Do oblasti Rafáhu u egyptských hranic se tak přesunula většina z asi 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy. V květnu, když Izraelci navzdory výzvám mezinárodního společenství zahájili rozsáhlou operaci i v Rafáhu, začala armáda posílat civilisty severozápadně k pobřeží.
Pokyny k evakuacím, jichž armáda jen v srpnu vydala v centrální části Pásma Gazy asi 15, výrazně ztěžují už tak složitou humanitární pomoc. „Pokaždé, když vydají evakuační pokyn, musíme zastavit práci, protože naše zařízení jsou velmi často v oblastech, které se mají evakuovat,“ uvedla koncem srpna Wateridgeová z UNRWA.
Izrael po útoku Hamásu uvalil na Pásmo Gazy blokádu, po několika týdnech začal umožňovat po kontrole vjezd kamionů s humanitární pomocí. Tu ale nevládní organizace i úřady OSN dlouhodobě označují za nedostatečnou. V lednu a březnu vyzval i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu Izrael, aby do Gazy pouštěl pomoci více.
Izraelský vládní úřad COGAT v pondělí uvedl, že do Pásma Gazy se ten den dostalo 208 kamionů s humanitární pomocí. Před válkou, kdy už tato oblast také humanitární pomoc potřebovala, se do Gazy dostávalo na 500 kamionů s pomocí denně. Izrael od května, kdy obsadil přechod Rafáh, ovládá všechny přechody a tvrdí, že pomoc je dostatečná. Kamiony s pomocí se ale často hromadí těsně za hranicí, protože je kvůli bojům nelze bezpečně dopravit k potřebných. Chybí také palivo a řidiči ochotní riskovat cestu, jednak kvůli bojům, ale i kvůli rabování konvojů.
