Aktual.: 27.04.2026 11:19
Turnov (Semilsko) – Národní památkový ústav (NPÚ) se odvolal proti rozsudku, podle kterého má vydat mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové. Její nárok sice nadále uznávají, podle památkářů ale rozhodnutí Okresního soudu v Semilech obsahuje sporné položky. ČTK o tom dnes informovala regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Vyjádření právního zástupce Kammerlanderové ČTK zjišťuje.
Památkáři původně avizovali, že se proti rozsudku odvolávat nebudou, názor změnili právě kvůli sporným položkám. „Nerozporujeme nároky paní doktorky Kammerlanderové, to jsme již opakovaně avizovali,“ uvedla Bidlasová. Jde však podle ní o to, že památkáři spravují státní majetek a nemohou vydat věci, kde existují pochybnosti o tom, zda rodině Des Four Walderode patřily. „To je hlavní podstatou našeho odvolání,“ dodala Bidlasová.
Semilský soud na konci února v restituční kauze rozhodl jen o vydání mobiliáře zámku, který v minulosti šlechtický rod obýval. O budově, která je národní kulturní památkou, nejednal. Podle rozhodnutí soudu by Kammerlanderové mělo připadnout zhruba 5600 položek ze současného či minulého vybavení zámku, památkáři za sporné považují několik set. „Například fotografie či zbraně,“ uvedla regionální mluvčí památkářů. Třeba u zbraní je podle ní problém, že jsou nyní na zámku a hradě Frýdlant ve zbrojnici, kam byly v minulosti převezené zbraně nejen z Hrubého Rohozce, ale i ze zámku Sychrov. A u některých se zřejmě už nedá zjistit, odkud původně jsou.
Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Ve sporu rodu jde kromě zámku také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Šlechtickému rodu je zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku.
Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk již dříve uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}