Aktual.: 11.12.2024 16:13
Praha – Při pandemii covidu-19 výrazně přibylo dětí s obezitou v České republice. Vyplývá to ze studie, která zjistila, že množství obézních dětí v roce 2021 vzrostlo o třetinu, přičemž počet dětí s těžkou obezitou se zvýšil o polovinu ve srovnání s rokem 1991. Výraznou obezitu vykazovalo 16,4 procenta sledovaných dětí, chlapci s ní měli větší problém než dívky. Výsledky studie dnes představil kardiolog Bohuslav Procházka na semináři zaměřeném na nezdravý životní styl.
Největší nárůst dětí s obezitou zaznamenali lékaři ve věkové kategorii od 11 do 13 let. Průzkumu se zúčastnilo 4386 dětí ve věku od pěti do 17 let mezi dubnem a červnem 2021.
Hlavní roli při zhoršení situace hrál podle Procházky takzvaný lockdown, tedy restriktivní opatření proti šíření koronaviru, jako byly výuka na dálku nebo uzavření sportovních i kulturních zařízení a obchodů či restaurací. To podle něj výrazně změnilo životní styl dětí. Snížení fyzické aktivity a změny ve stravovacích návycích měly zásadní dopad. „Velkou roli sehrála změna stravování při lockdownu,“ uvedl. Dodal, že obdobné závěry přinesly také zahraniční studie, například z Velké Británie, kde byl nárůst obezity dětí podobný.
Výsledky studie ukazují také na problém takzvané skryté obezity. Ta nastává, když dítě nesportuje, ztrácí svalovou hmotu a její úbytek je nahrazován tukem, což se nemusí projevit v běžném indexu tělesné hmotnosti (BMI).
Procházka míní, že obezita u dětí představuje závažný problém nejen z hlediska zdraví, ale také společenského komfortu. Jde o nejrozšířenější rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, která mohou vznikat již v dětském věku. „Výsledky studie by měly sloužit jako podklad pro koordinovaný postup všech subjektů, které se podílejí na životním stylu dětí,“ míní.
Školní jídelny podle Anny Niklové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) hrají důležitou roli v prevenci dětské obezity, ale jejich potenciál není plně využit. V Česku funguje více než 8000 školních jídelen, které denně obslouží přibližně 1,5 milionu dětí. Jídelny zajišťují 35 až 60 procent denního energetického příjmu dětí. Přestože se jedná o důležitý nástroj prevence, analýza SZÚ z roku 2019 zjistila, že 61 procent školních jídelen nedosáhlo doporučené minimální hodnoty energetického příjmu. Obsah soli ve školních obědech podle odborníků výrazně překračuje doporučené hodnoty, což je problém, který přetrvává.
Školní stravování je regulováno takzvaným spotřebním košem, který stanovuje množství potravinových skupin potřebných k přípravě jídel. Tento systém však čelí kritice kvůli nedostatečné nutriční vyváženosti. Podle připravované úpravy by školní obědy měly lépe odpovídat výživovým normám stanoveným na základě mezinárodních doporučení, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) či Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
