Aktual.: 7.05.2026 09:51
Vatikán – V rozepři s americkým prezidentem Donaldem Trumpem chtěl papež Lev XIV. ukázat, že se nebojí americké moci. ČTK to řekl expert na katolickou církev v USA a Vatikán z dublinské Trinity College Massimo Faggioli. Podle něj spor ukazuje na odlišné pohledy na svět mezi křesťany. Robert Prevost se loni 8. května stal prvním papežem pocházejícím z USA a přijal jméno Lev XIV., kardinálové jeho zvolením porušili historické tabu, dodal Faggioli.
Jedním z nejviditelnějších momentů prvního roku Lvova pontifikátu se stala dubnová roztržka s americkým prezidentem Trumpem. Ten papeže kritizoval poté, co Lev XIV. v několika projevech opakovaně odsoudil válku. Ačkoliv papež konkrétně nezmínil současný konflikt na Blízkém východě, bylo jasné, že jeho kritická slova míří právě na válku vedenou Spojenými státy proti Íránu. Trump na to reagoval tvrzením, že papež má v zahraniční politice „strašné postoje“ a že Lvovi vyhovuje, aby měl Írán jaderné zbraně. Lev XIV. reagoval slovy, že se neobává Trumpa ani jeho administrativy.
Americký papež se nachází ve velmi choulostivé situaci v momentě, kdy se Spojené státy staly zdrojem chaosu ve světě, uvedl Faggioli. „Podle mě papež cítí, že by neměl mlčet a měl by promluvit, aby si snad někdo nemyslel, že je zastrašen americkou mocí,“ uvedl Faggioli. Dřívější kritiku americké vlády, například ohledně přístupu k migrantům, papež vyjadřoval prostřednictvím amerických biskupů. V případě mezinárodního dění se ale musel přímo ujmout slova, uvedl Faggioli.
Podle něj je možné, že se tón slovní výměny mezi papežem a Trumpem uklidní, spor však prý ukazuje na některé velmi odlišné pohledy na svět, které mají křesťané v západních zemích. Donutil také některé katolíky zaujmout stanovisko. Rozepře ukázala, že Trump a jeho administrativa „očekávají od Vatikánu mlčení, nebo souhlas“, míní Faggioli. A současně Vatikán tlačí k zaujetí postoje i to, že Trump a představitelé jeho vlády se často zaštitují křesťanským Bohem.
Ostrá Trumpova vyjádření však vyvolala solidaritu amerických biskupů i řady dalších politiků, například italské premiérky Giorgie Meloniové, která se jinak vyhýbá tomu, aby Trumpa kritizovala. „Získal solidaritu od všech – včetně pravicových biskupů, kteří mají blízko k (Trumpově hnutí) MAGA a republikánům,“ řekl ČTK sociolog Marco Marzano, který se specializuje na katolickou církev.
Původ z USA je podle zástupce šéfredaktora francouzského katolického listu La Croix Loupa Besmonda de Senneville pro Lva XIV. v rozepři s Trumpem výhodou. „Američané a jejich prezident nemohou tvrdit, že papež jim nerozumí, že nerozumí Spojeným státům, jak se dělo s Františkem,“ uvedl.
Právě kvůli americkému původu nepatřil kardinál Robert Prevost, který zastával před konkláve pozici šéfa dikasteria pro biskupy, mezi favority. „Je jasné, že bylo prolomeno historické tabu,“ řekl o jeho zvolení Faggioli. „Při loňském konkláve jméno Prevosta kolovalo, ale také se říkalo, že jeho největší nevýhodou je to, že je Američan,“ připomněl Besmond de Senneville, který byl v minulosti zpravodajem ve Vatikánu.
Vůči možnosti, že by se papežem stal občan USA, podle experta na Vatikán italského deníku La Stampa Giacoma Galeazziho panovaly mezi církevními představiteli výhrady. „Mnozí kardinálové a důležití vatikánští diplomaté tvrdili, že je nemožné, aby se papežem stal Američan, protože americká velmoc má už prezidenta, a neměla by mít i papeže,“ uvedl Galeazzi.
Prevost je tak druhým papežem za sebou, který pochází z amerického kontinentu. Současný papež se ale podle Faggioliho od Františka, rodáka z Buenos Aires, liší tím, že kromě Severní zná i Jižní Ameriku, neboť dlouho působil v Peru. „On je skutečným Panameričanem, zatímco papež František byl hlavně z Latinské Ameriky,“ uvedl Faggioli.
K činům Františka se část americké katolické církve stavěla silně kriticky a byla vůči němu skoro v opozici. Současný papež má podle Faggioliho mezi americkými katolíky daleko silnější podporu. „Je to z části kvůli národní hrdosti, protože mnozí američtí katolíci jsou rádi, že mají svého papeže, a z části kvůli tomu, že papež Lev XIV. se rozhodl nepřistupovat k otázkám, které rozdělují církev, tak přímo, jak dělal František,“ uvedl Faggioli.
Katolíci jsou ve Spojených státech v menšině, k této víře se hlásí každý pátý dospělý obyvatel USA, uvádí společnost Pew Research. Silnější je katolická církev mezi Hispánci. Katolická církev ve Spojených státech má pro Vatikán i velký ekonomický význam. Například zhruba čtvrtina darů, které dostal papež ze světa v roce 2024 prostřednictvím svatopetrské almužny, pocházela právě z USA.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
