Aktual.: 9.03.2025 09:30
Pardubice – Za osvobození Pardubic v květnu 1945 dostal po válce sovětský generál Andrej Jeremenko velmi drahý a honosný dar. Umělecké dílo mělo podobu reprezentativní knihy, která byla zhotovená z drahých materiálů. Město za ni zaplatilo 100.000 korun československých, což byla na tu dobu ohromná částka. Za takovou sumu by tehdy bylo možné na vesnici postavit půlku kanalizace, řekl ČTK historik Jan Ivanega z Východočeského muzea. Informace o existenci daru objevil v archivních pramenech teprve nedávno.
Knihu vytvořil pardubický umělec Josef Salavec (1899-1988), který byl absolventem pražské UMPRUM a který dlouho stál mimo pozornost historiků umění. Tvořil miniatury a oživoval středověkou iluminaci. „Vyťukával pod lupou miniaturní obrazy, pracným a dlouhotrvajícím způsobem. Jeho díla má Gočárova galerie. A je například autorem vitráže v dnešní potravinářské škole,“ řekl Ivanega.
Takzvanou čestnou adresu, jak se takové knihy nazývají, si u výtvarníka pro Jeremenka v červnu 1945 objednal národní výbor. Generál tentýž měsíc získal čestné občanství města. „Andrej Ivanovič Jeremenko byl velitelem vojsk, která v květnu přijela do Pardubic. Jeremenko tady nějaký čas pobýval, byl to nepochybný hrdina a byl vnímán jako osvoboditel Pardubic,“ řekl Ivanega.
Podle dobových pramenů Salavec za stovky hodin práce vytvořil vkusnou kazetu, kterou zdobil malý československý znak a šest znaků majitelů Pardubic, uvnitř se nacházel znak města, Jeremenkův monogram, pozdravná adresa a jmenování čestným občanem. I tady Salavec využil svoji pointilistickou výtvarnou metodu. Unikátní desky o několika listech byly za velkého zájmu v Pardubicích a Praze vystavené.
Rada schválila zadání práce za 20.000 Kčs, což byly nemalé peníze. Ale už tak bizarní částka ještě dramaticky narostla, řekl historik. „Salavec se toho chopil s velkou vervou, vytvořil autorskou knihu z holandského ručního papíru, zdobenou brokáty, stříbrem, českými granáty v exkluzivní bibliofilské vazbě, kterou připravil vynikající pardubický vazač Alexander Bydžovský. Byla to nákladná speciální věc, za kterou nakonec v říjnu 1945 vyinkasoval 100.000 korun,“ řekl Ivanega.
Jeremenko si osobně dar nepřevzal. Pardubická delegace jela v říjnu 1945 za tehdejším velvyslancem Valerianem Alexandrovičem Zorinem na sovětské velvyslanectví. „Jestli Jeremenko dokázal čestnou adresu ocenit, těžko říct, ve sbírkách muzea máme od něj kulomet, který daroval městu,“ poznamenal historik. Kniha se nedochovala, dodal.
Salavcova práce se radním evidentně líbila, a tak mu město zadalo v říjnu 1945 vypracování ještě dvou čestných adres, a to pro ministry Zdeňka Nejedlého a Bohumila Laušmana. Na to byla radnice ochotná vydat až 200.000 Kčs. Vybombardované Pardubice podle historika podporu ministrů potřebovaly.
Na čestné adrese pro Nejedlého Salavec pracoval 84 dní a 14 hodin denně. Radnici ji předal v prosinci 1945. V květnu 1946 dokončil reprezentativní dar pro Laušmana. Nejedlý si převzal umělecké dílo v březnu 1946 a tehdy řekl, že se „vyznačuje upřímným rysem češství, rysem, který v celém dnešním výtvarném umění je vzácným zjevem“. Podle Ivanegy by se mohly čestné adresy nacházet v archivních pozůstalostech obou politiků.
S vyplácením dvou nákladných darů ale město mělo potíže. Rada nakonec schválila platbu 200.000 Kčs. Slíbenou částku Salavec možná ani nedostal, minimálně ne najednou. Historik zatím zjistil, že radnice umělci vyplatila 100.000 Kčs. „Další splátky se mi nepodařilo dohledat. Uvědomme si také, že náklady musely být astronomické,“ řekl Ivanega.
„Jeho umění je komorní grafikou, není výsledkem nahodilé improvisace, ale do důsledku promyšleným a prokomponovaným lyrickým dílem, pro jemnost pracovaným pod zvětšovacími lupami po celé měsíce několik tisíc hodin,“ napsal o Salavcovi v roce 1946 dobový list Rudá zář.
