Aktualizace: 28.06.2024 13:35
Praha – Bezpečnost a obrana je věcí nejen vojáků, ale i celého státu a společnosti. Na oslavách Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově to dnes řekl prezident Petr Pavel. Ocenil také profesionalitu armády a víru vojáků v hodnoty spojenectví. Obrana by pro příští rok chtěla rozpočet ve výši kolem 170 miliard korun, řekla ministryně Jana Černochová. V rozpočtu úřadu podle ní chybí asi devět miliard korun.
Den ozbrojených sil podle Pavla není jen svátkem všech příslušníků armády, ale také připomínkou milníku československé státnosti. Je nutné zdůrazňovat všechny okamžiky v historii, na které lze být hrdý, protože tvoří naše kořeny, poznamenal prezident.
Armáda podle něj na tradici legionářů navazuje, ukazuje ve světě profesionalitu, odhodlání i víru v hodnoty spojenectví. „Když vidíme, jak se vyvíjí situace ve světě, že historie lidstva bohužel nespěje k budoucnosti bez konfliktů, ale že nás konflikty provázejí a zřejmě i budou provázet, je důležité si připomínat, jakou roli pro nás ozbrojené síly hrají,“ míní.
Zároveň považuje za nutné si připomínat, že bezpečnost a obrana není jen věcí mužů a žen v uniformě, ale také celého státu a celé společnosti. „Budování odolnosti, schopnosti překonávat krize a potíže je něco, čemu bychom měli věnovat neustále pozornost,“ dodal Pavel, který před zvolením do čela státu zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO.
Den ozbrojených sil se v Česku slaví od roku 2002 jako připomínka přísahy československých legionářů z konce června 1918 ve francouzském Darney. Na přehlídku 6000 československých vojáků tehdy přijela řada oficiálních hostů včetně budoucího ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše, představitelů Československé národní rady a francouzského prezidenta Raymonda Poincarého. Právě on jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže červenobílý prapor zhotovený na návrh malíře Františka Kupky. V následujících dnech se českoslovenští vojáci přesunuli na frontu, kde se v září a říjnu 1918 zapojili do těžkých bojů.
Černochová: Nejvýznamnějším úkolem je modernizace armády a zajištění financování
Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla dnes na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.
Na Vítkově spolu s Černochovou a Řehkou položil věnec ke hrobu Neznámého vojína prezident Petr Pavel. Poté minutou ticha uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Slavnostnímu nástupu přihlíželi i například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
K budování moderní armády je potřeba vize, směr, trpělivost a pečlivé plánování, řekl v projevu na Vítkově Řehka. Je podle něj nutné dívat se daleko dopředu, předvídat hrozby a to, jak se bude válčit. „Máme výhodu, že na to nejsme sami,“ uvedl s odkazem na 25. výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance (NATO).
Černochová v projevu připomněla nový zákon o financování obrany, díky kterému má armáda garantovaný rozpočet ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). „Nejde jen o to, že to je alianční závazek. Naše obrana tím získává peníze, které měla mít už dávno a které jí dlužíme,“ řekla.
Ministryně zmínila všechny poslední velké armádní nákupy související s modernizací, například nákup letounů F-35, pořízení bojových vozidel pěchoty CV-90 či nedávný krok k nákupu tanků Leopard 2A8.
Připomněla také, že od začátku července se mění ředitel Vojenského zpravodajství, Jana Berouna nahradí Petr Bartovský. Ministryně Berounovi poděkovala za jeho desetiletou práci. „Jsem přesvědčena, že tato služba se právě pod jeho vedením významně posunula a získala si respekt i u našich zahraničních partnerů,“ řekla. Nepochybuje o tom, že pod vedením Bartovského bude zachována kontinuita a vysoká úroveň práce.
Při připomínce události z roku 1918, kdy u francouzského městečka Darney oficiálně vznikla první československá samostatná jednotka, získali vybraní vojáci také resortní vyznamenání.
Záslužný kříž ministerstva obrany ČR I. až III. stupně obdrželo bezmála 20 vojáků, oceněni byli mimo jiné za vynikající plnění služebních povinností či za záchranu lidských životů, statečnost a odvahu. Další vojáci pak převzali čestné odznaky armády ČR Za zásluhy I. až III. stupně a medaile Za službu v aktivní záloze.
Obrana by pro příští rok chtěla rozpočet ve výši kolem 170 miliard korun
Ministerstvo obrany by pro příští rok chtělo rozpočet kolem 170 miliard korun, meziročně zhruba o 19 miliard vyšší než letos schválený. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) aktuálně v rozpočtu resortu podle prognóz chybí asi devět miliard korun, ministryně o ně bude žádat ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Řekla to dnes novinářům na pražském Vítkově.
Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, Černochová dnes opět připomněla, že jde o minimum. „Budeme žádat to, co jsme měli v prognózách, protože podle toho máme naplánované modernizační projekty a propočítané finanční prostředky na další období,“ řekla ministryně.
Vláda musí podle rozpočtových pravidel předložit návrh rozpočtu Sněmovně do konce září. Léto tak tradičně vyplňují jednání o návrhu v rámci kabinetu. Černochová chce žádat ministra financí a premiéra Petra Fialu (ODS) o navýšení, ačkoli ví, že o více peněz do svého rozpočtu bude žádat každý ministr. „Ale já si myslím, že vzhledem k těm dlouhodobým závazkům a dlouhodobému podfinancování obrany, tak že o to musíme zabojovat,“ řekla.
Peníze podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky armáda využije, i kdyby to bylo 200 miliard korun. V konečném důsledku jde ale podle něj vždy o politické rozhodnutí. „My musíme být hlavně připravení, mít to rozplánované a vědět co je prioritní, a co ne,“ řekl novinářům. Za největší priority považuje například nákup letounů F-35, pořízení bojových vozidel pěchoty CV-90 či tanků Leopard 2A8, ale také protivzdušnou obranu.
Česko schválilo nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun loni v květnu, následně ho jakožto nejdražší armádní nákup překonalo pořízení 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Minulý týden Česko udělalo další krok k nákupu až 77 tanků Leopard 2A8, vyjít by měly na 52,1 miliardy korun.
Rozpočet ministerstva obrany na letošní rok činí 151,2 miliardy korun, což znamená nárůst zhruba o 40 miliard proti loňskému schválenému rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy tvoří obranné výdaje ostatních kapitol rozpočtu. Podle makroekonomické predikce ministerstva financí z letošního dubna by nominální HDP v příštím roce měl být osm bilionů korun. Dvě procenta HDP, která podle zákona musí Česko dávat na obranu, tak odpovídají 160,6 miliardy korun.
