Komerční prezentace Aktualizace: 25.07.2024 13:40
Praha – Důvodem pro veto rozpočtu na příští rok by podle prezidenta Petra Pavla bylo, kdyby v něm vláda ignorovala své stanovené priority. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Za zásadní považuje také transparentnost, aby jednotlivé složky rozpočtu na příjmové či výdajové straně byly naprosto jasné a srozumitelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že rozpočet bude vládní priority odrážet, způsob financování deficitu a státního dluhu zatím nezná.
Prezident už dříve avizoval, že se koncem srpna zúčastní jednání kabinetu, na kterém bude rozhodovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Uvedl ale, že rozhodně není v roli, aby vládě kontroloval, jak zpracovává nebo navrhuje rozpočet. „Takovou ambici jsem nikdy neměl,“ podotkl Pavel. Rozpočet na letošek je naplánovaný se schodkem 252 miliard korun, pro rok 2025 ministerstvo financí očekává jeho snížení na 235 miliard.
„Pokud by skutečně došlo k tomu, že v návrhu rozpočtu budou ignorovány priority tak, jak si je stanovila vláda, pak by to byl důvod ten rozpočet vetovat, protože by vlastně nesplnil to, co vláda voličům slíbila a kvůli čemu ji volili,“ řekl Pavel.
Stanjura vyloučil, že by rozpočet priority vlády neobsahoval. Politická jednání o podobě rozpočtu začnou podle něj v srpnu, konečný návrh, který bude priority vlády jako celku obsahovat, zveřejní kabinet nejpozději na konci září. „V tuto chvíli nemá smysl, aby každý jednotlivý člen vlády říkal, jaké jsou jeho priority v rozpočtu,“ uvedl ministr.
Co se týče transparentnosti, je podle Pavla důležité, aby se opticky nesnižoval deficit například převodem peněz do fondu dopravní infrastruktury. „To je jedna věc, která byla kritizována na rozpočtu v minulém roce. Apeloval jsem na ministra financí, na předsedu vlády, aby takové kritice nešli naproti tím, že budou opakovat stejnou věc,“ poznamenal.
Stanjura se k prezidentově výhradě blíže nevyjádřil. „Jaké nástroje na financování státního dluhu a deficitu zvolíme, dnes ještě nevím,“ řekl. V minulosti vláda odůvodňovala mimorozpočtové financování dopravní infrastruktury tím, že půjčky od Evropské investiční banky byly v daný moment výhodnější než vydání státních dluhopisů.
Hospodaření státu v roce 2023 skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Například bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v lednu uvedla, že deficit by byl o 54 miliard korun vyšší, kdyby byly správně započítány půjčka pro fond dopravní infrastruktury, 20 miliard korun pro mimořádnou valorizaci důchodů či dodatečných 16 miliard z mimořádné dividendy energetické skupiny ČEZ na úkor budoucího potenciálu firmy.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu po jednání vlády řekl, že považuje za správné, že vláda na rozdíl od předchozích let nezveřejnila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2025. Za logičtější považuje zveřejnění až konečného návrhu. O podobě rozpočtu i o promítnutí priorit bude kabinet podle něj jednat po vládních prázdninách, chce podporovat investice a pokračovat ve snižování deficitu.
Pavel považuje také za spíše pozitivní, že prvotní nástřel rozpočtu nebyl zveřejněn. „Zveřejnit něco, co je v neustálém pohybu, jenom vede k tomu, že se vedou často iracionální a velice emocionální debaty o miliardách pro ten či onen resort bez toho, že by to bylo jakkoli věcně podloženo,“ uvedl. Krok vlády tedy nevidí jako zásah do transparentnosti, na kterou jinak apeluje, ale spíše jako zjednodušení procesu.
