Aktual.: 3.12.2025 18:01
Ostřihom (Maďarsko) – Emotivní názory z obou částí spektra ohledně formátu Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) jsou škodlivé, země mají mnohem víc společného než rozdílného. Po dnešním jednání hlav států zemí V4 v Maďarsku to na tiskové konferenci řekl český prezident Petr Pavel. Podle slovenského prezidenta Petera Pellegriniho je potřeba obnovit dynamiku V4, neboť dlouhodobě představuje střízlivý hlas a rozvahu při formování unijních politik.
„Často slýcháme emotivní názory z obou částí spektra. Jedny přeceňující obsah a význam visegrádského uskupení, jako by mělo do určité míry stejnou škálu působnosti jako například Evropská unie. Nebo že by mělo jít v bezpečnostní integraci hluboko jako NATO,“ podotkl Pavel. Extrém z druhé strany podle něj představují výroky, že V4 ztratila svoji relevanci a konkrétní obsah.
„Oba tyto extrémy jsou škodlivé, protože naše země mají společného mnohem víc než toho, co nás rozděluje,“ poznamenal. Vychází to nejen ze sdílené historie, kultury a tradic, ale i ze vzájemného ekonomického, dopravního, energetického či mezilidského propojení, míní.
„Pokud se lišíme v některých pohledech na zahraniční nebo bezpečnostní politiku, vidím jako pozitivní to, že máme vůli o těchto rozdílech spolu mluvit, vysvětlovat si je a navzájem chápat své důvody,“ poznamenal Pavel. Země V4 dříve rozdělil názor na vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Bratislava i Budapešť dodávky zbraní Kyjevu kritizují.
Pro Slovensko má podle Pellegriniho V4 zvláštní význam jako cenná platforma, kde lze hovořit o společných zájmech, ale kde se také lze pochopit navzájem v oblastech, kde nemají země společný postoj. Blok podle něj nesmí ztrácet dech při obraně národních zájmů zemí. „Není důvod pochybovat o relevanci V4 jako klíčového regionálního formátu,“ míní.
Polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti energetické bezpečnosti a nezávislosti. Cílem podle něj je omezit ruský vliv v Evropě. „Došlo ke znovuoživení ruského imperialismu,“ podotkl a zmínil i hybridní útoky či sabotáže. Pro zajištění bezpečnosti regionu je podle něj důležitá výrazná přítomnost Spojených států a budování transatlantických vztahů.
„Karol Nawrocki vnímá Rusko jako hrozbu, stejně jako ho vnímáme my a jako ho vnímá většina zemí v Evropě,“ řekl novinářům později Pavel. Úplně to podle něj nekoresponduje s pohledem některých maďarských a možná i slovenských politiků.
Pellegrini ani maďarský prezident Tamás Sulyok ale podle Pavla nepochybují o tom, že Rusko představuje hrozbu. „A že se jako země V4, stejně jako většina evropských zemí, musíme připravovat i na horší scénář, než je pouze otevřené nepřátelství, případně nějaké hybridní nebo kybernetické útoky,“ dodal český prezident.
Společným středoevropským zájmem jsou podle Sulyoka bezpečnost, konkurenceschopnost, obranyschopnost či stabilita. Právě konkurenceschopnost byla jedním z ústředních témat dnešní diskuse prezidentů. Nejvíce ji podle Sulyoka ovlivňují energetická bezpečnost a ceny energií či demografické výzvy.
Podle Pellegriniho evropský průmysl čelí více problémům, zmínil zejména vysoké ceny energií, které považuje za hlavní příčinu útlumu výroby. S evropskými partnery je podle slovenské hlavy státu nutné hledat cesty, jak náklady snižovat. V opačném případě firmy budou přesouvat výrobu do Asie či USA.
Prezidenti také hovořili o nových technologiích a umělé inteligenci. Podle Pavla by se měla vést diskuse o tom, jak adaptovat vzdělávací systémy zemí V4 s využitím možností umělé inteligence. „Vzdělávací systémy v našich zemích stále ještě kopírují staré modely,“ domnívá se.
Pavel: Plán EU na ukončení dovozu plynu z Ruska je správný, měl přijít dřív
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, které mělo přijít dřív. Novinářům v Maďarsku to dnes na dotaz ČTK řekl český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské země, se v noci na dnešek dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy EU. Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne kvůli plánu právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno.
„To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Je podle něj zřejmé, že některým zemím se to líbit nebude. „Ale měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl. Je podle něj načase dělat rozhodné kroky, protože Rusko se nijak významně nezmění.
„I kdyby nakrásně došlo k dohodě o Ukrajině, Rusko ten kurz, který sleduje teď, bude sledovat dlouhodobě. Neměli bychom být naivní, abychom si mysleli, že se vrátí, v uvozovkách, staré dobré časy levných energií a přátelských vztahů s Ruskem,“ dodal český prezident.
Dohoda Rady EU a Evropského parlamentu předpokládá postupný a právně závazný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) i dovozu potrubního plynu z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG má začít začne platit od 1. ledna 2027 a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.