Aktual.: 16.12.2025 11:50
Praha – Je potřeba zlepšit dostupnost vysokého školství i pro studenty z nízkopříjmových rodin. Při dnešním jmenování profesorů v pražském Karolinu to řekl prezident Petr Pavel. U mnoha studentů, zvláště pokud vyrostli v prostředí, kde vysokoškolské vzdělání nebylo viděno jako životní deviza, se podle něj nedaří motivaci ke studiu probudit. Podle Pavla přetrvávají strukturální problémy, které bude muset vláda řešit, zmínil podfinancování vysokých škol a nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace v porovnání se zeměmi Evropské unie. Dekrety od hlavy státu dostalo v pražském Karolinu 69 profesorek a profesorů.
„Prostředky, které dáváme na terciární vzdělávání nás řadí do spodní třetiny států Evropské unie,“ řekl Pavel. „V rámci Evropské unie máme také jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělané populace,“ dodal. Mezi mladými lidmi od 25 do 34 let podle něj podíl absolventů VŠ v posledních letech klesá, zatímco průměr EU roste. ČR podle něj nedokáže dostat na VŠ dostatek studentů. Mnoho těch, kteří se přihlásí, studium předčasně ukončují, často z finančních důvodů, uvedl.
Česko patří podle odborníků z PAQ Research mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných mezi mladými lidmi v Evropě. Podle dat Eurostatu byl v Česku podíl lidí ve věku od 25 do 34 let s vysokoškolským vzděláním v roce 2024 33,5 procenta, průměr zemí Evropské unie byl 44 procent.
„Je potřeba zlepšit dostupnost vysokého školství i pro studenty z nízkopříjmových rodin. Příčiny jsou ale často i motivační. Mnozí studenti zkrátka nerozumí tomu, k čemu jim vysoká škola nakonec bude, nebo ve způsobu a cíli vzdělávání nenacházejí výhodu pro svou další profesní dráhu,“ řekl Pavel. Ve vzdělávání se podle něj stále klade velký důraz na memorování. Studenty je potřeba učit jiným dovednostem, například vyhledávat informace, ověřovat je, kriticky je hodnotit a dávat do souvislostí, uvedl.
„U nás i v zahraničí pozorujeme zápas o akademickou svobodu a její obsah, spory o to, kdy a jak mají či nemají akademici vstupovat do veřejné diskuse bez hrozby politizace akademické půdy či jen obvinění z ní,“ řekl Pavel. Nelze se podle něj vyhnout debatě o efektivitě vnitřního řízení univerzit a fakult a rozdělení pravomocí rektorů, děkanů a akademických samospráv. Je podle něj třeba diskutovat o tom, kde končí univerzitní autonomie a začíná celospolečenský zájem.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by měl být profesor tím, kdo udává směr, kdo má přesah do zahraničí a dokáže motivovat mladší kolegy. Byl by rád, aby nově jmenování ke každému dalšímu dni přistupovali jako profesoři, kteří nastupují na tu nejtěžší část své dráhy. S titulem profesora je podle něj spojeno i externí uznání odborné komunity.
Kvalita profesora se podle Plagy pozná také tím, jak je schopen sehnat externí financování a granty ze zahraničních projektů. Profesoři by se podle něj měli věnovat mimo jiné také zlepšování kvality vzdělávání na VŠ.
Dekrety od hlavy státu dostalo v pražském Karolinu 69 profesorů, z toho 13 žen. Mezi nově jmenovanými profesory jsou zástupci humanitních, přírodovědných, technických i uměleckých oborů. Nechybí například chemici, fyzici, lékaři, teologové či politologové. Mezi jmenovanými je například odborník na robotiku Martin Saska či experimentální viroložka Ruth Tachezy.
Pavel od svého nástupu osobně jmenoval profesory pošesté. Navázal tak na tradici, kterou přerušil jeho předchůdce Miloš Zeman. V období prezidenta Zemana kvůli sporům o jmenování některých docentů profesory předával dekrety ministr školství.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
