Aktual.: 2.09.2024 16:08
Praha – Prezident Petr Pavel poprvé za téměř rok a půl ve funkci využil svého práva vetovat zákon a vrátit jej Parlamentu. Učinil tak u novely zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. V dopise předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) napsal, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza. Úpravu považuje za nekoncepční.
Premiér Petr Fiala (ODS) i Pekarová Adamová plně respektují Pavlovo rozhodnutí uplatnit své právo veta. Oba se ale nadále stojí za novelou, která podle šéfky dolní parlamentní komory je součástí vládního opatření na snížení byrokracie a zefektivnění soudních řízení. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra ČTK řekl, že systém laických přísedících u soudů by v českém prostředí bylo možné zefektivnit jen vynaložením značného množství peněz. Dvě poslední vlády se přitom shodly na tom, že zlepšení finančně zajistit nelze. Drtivá většina soudců podle Vávry podporuje významné omezení přísedících nebo jejich úplné zrušení.
Podle Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. Uvedl také, že tak důležitým změnám v soudnictví by měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v opozici. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) už dříve obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování a justici zapouzdřuje. V srpnu jednala s Pavlem na Hradě a požádala ho, aby svůj podpis pod novelou zvážil.
„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí.
Premiér Fiala ocenil, že Pavel vety obecně šetří, za původně schváleným zákonem si ale stojí. „Další krok bude, že bude Poslanecká sněmovna rozhodovat o tom, zda překoná veto prezidenta. My jsme přesvědčeni, že na základě odborných argumentů bychom se měli podržet rozhodnutí tak, jak jsme ho v legislativním procesu schválili,“ řekl Fiala. Otázka týkající se významu přísedících u soudu je podle ministerského předsedy velmi odbornou záležitostí. Sněmovna se podle lhůt stanovených jednacím řádem může novelou znovu zabývat nejdříve za dva týdny, uvedla Pekarová Adamová.
Přísedící by podle vládní novely nemohli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestali by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů by řízení vždy konal samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
Pavlův předchůdce Miloš Zeman za deset let ve funkci vetoval deset zákonů, uspěl jednou. Václav Klaus vrátil poslancům 63 zákonů, ve většině případů ale Sněmovna jeho veto přehlasovala. Prezident uspěl v 11 případech a jednou mu dal za pravdu Ústavní soud. První prezident samostatné ČR Václav Havel v prvních pěti letech, tedy od roku 1993 do roku 1998, vetoval devět zákonů a poslanci ho čtyřikrát přehlasovali. V druhém funkčním období Havel vrátil 16 zákonů a vždy byl přehlasován.
