Komerční prezentace Aktual.: 6.03.2025 18:44
Praha – Jedním z velkých problémů kvality českého vzdělávacího systému jsou regionální nerovnost a nerovnost závislá na socioekonomickém zázemí dětí a rodičů. Po dnešní odborné diskusi na Pražském hradě, která se na nerovnosti ve vzdělávacím systému zaměřovala, to řekl prezident Petr Pavel. Zmínil i nedostatek kvalifikovaných učitelů či speciálních pedagogů, a to především v některých sociálně slabších regionech. Pozitivní podle něj je, že se ví, kde problémy jsou, a existují návrhy a podněty na jejich řešení.
„Co vidím jako pozitivní, je to, že víme přesně kde ty problémy jsou, umíme je jasně definovat. Víme dokonce jak je řešit, máme řadu návrhů a podnětů,“ řekl Pavel. Strategie 2030+ mnoho problémů i řešení pojmenovává, uvedl. „Bohužel s implementací jsme, tak jako v případě mnoha jiných strategií, na štíru,“ řekl prezident.
Je podle něj potřeba podívat se na způsob, jak uvádět strategie do života. Zároveň je podle něj potřeba vzdělávání věnovat nejen politickou pozornost, ale i zdroje. Mělo by se trvat na tom, aby úkoly a opatření, která se ve strategiích objevují, byly naplňované a průběžně kontrolované, míní.
Vzdělávání je podle Pavla jednou ze základních priorit. „Máme-li se vyrovnat s dynamikou světa, kterou vidíme dnes kolem nás, máme-li se vyrovnat s požadavky na konkurenceschopnost, pak nemůžeme vystačit se systémem, který funguje dnes,“ řekl prezident.
Systém podle něj vykazuje řadu nedostatků nejen z hlediska počtu vzdělaných lidí v poměru k obyvatelstvu, ale i z hlediska kvality vzdělávacího systému. Jedním z velkých problémů kvality vzdělávacího systému je nerovnost regionální, i ta závislá na socioekonomických podmínkách rodičů a dětí, uvedl.
Nerovnosti ve vzdělávání vyvolávají podle Pavla řetězec důsledků. „Tím, že mnoho lidí nedostane příležitost dostat vzdělání, využít tak svůj potenciál, šance, tak naše země přichází o řadu kvalifikovaných lidí, kteří by mohli vykonávat práci v různých oborech a přispívat k tvorbě zdrojů,“ řekl. Tím, že šanci nedostanou, se dostávají do záchytného systému – a tím vytváří řetězec negativních důsledků, které společnost nakonec stojí peníze, uvedl.
„Jak ukazují statistiky a analýzy, pokud dítě nastoupí k předškolnímu vzdělávání až v pátém roku věku, tak šance na to, že bude úspěšné ve škole, se snižují asi na polovinu,“ řekl Pavel. Měly by se tedy hledat cesty, jak dostat maximální množství dětí k předškolnímu vzdělávání a to i těch, které žijí v sociálně ohrožených regionech, dodal.
„Máme v ústavě, v zákonech, že náš systém vzdělávání je bezplatný. Bohužel neplatí to v předškolním vzdělávání, který je částečně hrazen. Pokud ho máme učinit dostupným pro lidi z ohrožených a případně vyloučených lokalit, pak musíme ten systém učinit bezplatným nejenom tím samotným pobytem, ale také třeba stravou, dopravou, pomůckami,“ řekl Pavel.
Diskuse se podle Pavla zúčastnili zástupci ministerstva školství, pedagogických fakult, ředitelů škol i dalších institucí a odborníků na oblast vzdělávání.
