Aktualizace: 3.03.2024 07:20
Praha – Prezident Petr Pavel se podle některých politologů, které oslovila ČTK, po rozmáchlém startu během svého prvního roku ve funkci lehce stáhl z veřejného prostoru. Zatímco vnitropolitická témata příliš komentovat nechce, naopak vhodně mediálně zprostředkovaná je angažovanost hlavy státu v zahraniční politice, míní. Pavel se funkce ujal loni po inauguraci 9. března.
V prvních týdnech mandátu Pavel například pořádal každé pondělí tiskové konference, v nichž informoval o svém programu na následující dny. Posléze ale s pravidelnými mediálními výstupy přestal. Tiskové konference má při cestách po krajích, při zahraničních cestách, dříve také při zásadních vnitropolitických rozhodnutích, jako bylo podepsání předlohy o loňské snížené valorizaci penzí.
Pavel měl podle politologa Josefa Mlejnka rozmáchlý start, pak se ale jeho aktivity utlumily. „Obecně je ve veřejném prostoru přítomen méně, než avizoval, méně, než by odpovídalo přímo zvolenému prezidentu s rekordním počtem hlasů,“ míní.
Na vině jsou podle něj dva faktory. Pavel podle Mlejnka rychle narazil na limity svých pravomocí. Pochopil, že mu hrozí, že v lidech vyvolá očekávání, následně ale nedokáže prosadit své představy a může tak rychle ztratit body. „A pokud se snažil zapojit do politických hrátek mezi vládou a opozicí, často zůstal viset ve vzduchoprázdnu, s výtkami v médiích, že nic neprosadil, že je nemotorný apod.,“ poznamenal.
Prezidentovo mediální vystupování podle Mlejnka také ovlivnila skutečnost, že se dlouho hledala podoba a obsazení odboru komunikace Hradu. Ani nový formát s ředitelem odboru a dvěma tiskovými mluvčími nepovažuje politolog za příliš šťastný. „Spíše odráží rozpaky, odráží stálé hledání toho, jak by měla mediální prezentace prezidenta vůbec vypadat,“ dodal.
Miroslav Mareš naopak míní, že informovanost veřejnosti o aktivitách prezidenta je adekvátní. Briefing každý týden nemá za nutný, pokud nenastaly důležité události. Mediální pozornost Pavel podle politologa získává i díky aktivitám, které nejsou primárně politické a ukazují jej jako člověka se specifickými volnočasovými zájmy. Zmínil jízdy na motorce, běh či seskok padákem.
„Ve vysvětlování vnitropolitických kroků někdy komunikace vázla, což se ukázalo při novele zákona o důchodových změnách. Totéž platí pro objasnění personálních poměrů na Hradě. Naopak výrazná, jasná a vhodně mediálně zprostředkovaná je prezidentova angažovanost v zahraniční politice,“ dodal Mareš.
Pavel se podle Jana Kubáčka v domácích tématech a z moderace jejich řešení vytratil. Standardní formát briefingů mu podle politologa nevyhovuje. „Namísto toho vsadil na předtočená videa a politická vyjádření, v rámci nichž má své prohlášení plně pod kontrolou, nemusí ho doplňovat a upřesňovat. Navíc mu to umožňuje svá sdělení podávat dynamičtěji,“ uvedl.
Na běžných tiskových konferencích podle Kubáčka působil prezident otráveně. „Viditelně ho to nebavilo a ve svých sděleních se občas ‚zamotal‘,“ míní. Formát briefingů si podle něj Pavel ponechává pro témata, která jej těší a baví a cítí se v nich jistě – na bezpečnostní a zahraniční politiku. Část veřejnosti ale podle Kubáčka mrzí, že příliš nevystupuje k domácím tématům a problémům. „A akce typu ‚skoky s padákem, jízdy na motorce či sjíždění divoké vody‘ to opravdu nenahradí ani nepřekryjí,“ dodal.
Po roce je i v komunikaci vidět typický vývoj spojený s nástupem do nové funkce a s postupným usazováním, míní politolog Stanislav Balík. Původní idealistické představy jsou podle něj konfrontovány s realitou, tým si zkoušel nové věci a vidí, které fungují a které ne. Stále je ale zřetelně vidět posun oproti předchůdci Miloši Zemanovi, veřejnost je o prezidentových aktivitách informována dostatečně, míní.
„Za jedinou zvláštnost poslední doby považuji sveřepé mlčení kolem prezidentovy dovolené – je to v kontrastu s informováním o jiných jeho aktivitách, včetně soukromých,“ dodal Balík. Prezidentská kancelář před několika týdny neinformovala o dovolené hlavy státu. Podle serveru Lidovky.cz ji Pavel strávil ve Španělsku.
