Aktual.: 20.03.2025 15:51
Kišiněv – Český prezident Petr Pavel dnes v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.
Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněním Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.
Na dotaz novinářů Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.
Pavel věří, že po třech letech války proti Ukrajině není Rusko v pozici, aby určovalo mírové podmínky. Mír podle něj bude výsledkem kompromisů, a nikoli výsledkem přijetí ruských požadavků.
V Moldavsku se na podzim budou konat klíčové parlamentní volby. Prozápadní moldavská vláda obvinila Rusko, že se loni vměšovalo do dvou klíčových hlasování, prezidentských voleb a referenda o EU, a to i za pomoci rozsáhlého systému kupování hlasů. Volby však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Sanduová.
„Budoucnost Moldavska závisí na tom, jak se zachováme teď,“ řekla Sanduová během debaty se středoškoláky. Zdůraznila i význam nezávislých médií a svobodného přístupu k informacím při obraně před dezinformacemi. „Žádná země by neměla rozhodovat za jiné,“ řekl Pavel. EU není ideální, ale je to nejlepší z dostupných možností, poznamenal s odkazem na české zkušenosti ze společenství.
Sanduová upozornila, jak je pro Moldavsko a jeho budoucnost důležité, aby se Ukrajina, která již déle než tři roky čelí ruské agresi, stala součástí svobodného světa. Pavel věří, že budoucnost Ukrajiny – stejně jako Moldavska – bude spjata s EU, představující záruku bezpečnosti a prosperity. Více investic znamená i více bezpečnosti, protože pak je i více zemí zainteresováno na zachování bezpečnosti investic, dodal na další dotaz studenta, který poté zareagoval českým „děkuji“.
Moldavsko pro Česko zůstává jednou z prioritních zemí v oblasti rozvojové i transformační spolupráce, zahrnující i podporu nezávislých médií, transparentní veřejné správy či lidská práva, přičemž celková roční podpora se v uplynulých letech pohybuje mezi 150 miliony a 250 miliony korun. V souvislosti s energetickou krizí v Moldavsku a v Podněstří přispělo Česko na přelomu loňského a letošního roku do příslušného fondu dvakrát částkou ve výši deseti milionů korun. Bilaterální obchod setrvale roste, je vyrovnaný a za poslední čtyři roky se zdvojnásobil na přibližně 12,3 miliardy Kč.
Evropský parlament tento měsíc schválil tříletý plán podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. Plán reforem by měl postsovětské zemi pomoci ve sbližování s Evropskou unií.
Moldavsko patří k zemím, které na počátku roku postihlo náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli pokusit vyplnit. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu, poznamenala před časem agentura AP.
Nynější návštěva je reciproční – prezident Pavel přijal prezidentku Sanduovou v Praze v říjnu 2023.
Členství v EU prospěje Moldavsku více, než role vazala Ruska, míní Pavel
Hlavním cílem návštěvy českého prezidenta Petra Pavla v Kišiněvu bylo podpořit prezidentku Maiu Sanduovou i celé Moldavsko na jeho cestě do Evropské unie, což je pro Českou republiku prioritou již dlouhou dobu. Pavel uvedl, že Česko má zájem na stabilitě Moldavska.
„Jsem přesvědčen o tom, že členství v Evropské unii přinese Moldavsku větší prospěch, než když se stane vazalskou zemí Ruska,“ zdůraznil šéf státu před českými novináři na závěr své návštěvy, kterou zahájil ve středu příletem do moldavské metropole.
Moldavsko je pro ČR prioritní zemí i ohledně rozvojové spolupráce, řekl prezident. Ocenil i slibný vývoj vzájemného obchodu, který je vyrovnaný a za poslední čtyři roky se zdvojnásobil na přibližně 12,3 miliardy Kč.
„Máme zájem o to, aby země, která přímo sousedí s Ukrajinou, nebyla destabilizována, což se poslední dobou děje vinou různých útoků ze strany Ruska – hybridního charakteru, dezinformací, ovlivňování voleb, kupování hlasů. Z tohoto pohledu je důležité, abychom spolupracovali a pokusili se tyto negativní vlivy omezit, eliminovat, a usnadnili jim (Moldavanům) cestu do Evropské unie,“ řekl prezident a dodal, že takový krok by se projevil i na stabilitě celého regionu a vyslal by signál dalším zemím, aby se pokusily EU přiblížit.
Moldavsko, které loni v referendu schválilo zakotvení proevropské orientace ve své ústavě a opět zvolilo do čela státu Sanduovou, se podle Pavla k unii zatím přibližuje úspěšně: plní potřebné reformy, posiluje státní správu a právní stát a také získalo postavení kandidátské země. Přístupové rozhovory s EU mají začít ještě toto pololetí za polského předsednictví. Pokud vše půjde dobře, v létě by mohlo uzavřít jednání o prvních kapitolách.
„Je předpoklad, že – pokud vše půjde tak, jak to zatím vypadá – tak v průběhu několika let by Moldavsko mohlo být plnohodnotným členem EU, jak si předsevzali do roku 2030,“ poznamenal.
Na dotaz ČTK, nakolik ještě situaci mohou ovlivnit podzimní parlamentní volby v Moldavsku, prezident přisvědčil, že to „samozřejmě mohou, tak jako mohou výrazně ovlivnit situaci i u nás“.
„Pokud se současné vládní straně nepodaří přesvědčit dostatek voličů, že tato cesta je správná, pokud naopak uspějí strany, které chtějí užší spolupráci s Ruskem, pak samozřejmě to může ovlivnit celý proces,“ míní. Záleží ale nejen na samých Moldavanech, „ale i na nás, abychom jim pomohli eliminovat různé dezinformace a snahy Ruska ovlivnit výsledky voleb“, upozornil. Jde o to, aby volby byly co nejférovější a aby se lidé mohli rozhodnout na základě toho, co jim přinese největší prospěch, dodal Petr Pavel.
Během návštěvy se prezident kromě šéfky státu setkal také s premiérem Dorinem Receanem. Obě hlavy státu se zúčastnily debaty s moldavskými středoškoláky a Petr Pavel se setkal také s moldavskými záchranáři a pohraničníky, kteří obdrželi z ČR techniku jako auta a čluny.
