Pavel vyzval k jednotnějšímu postupu Evropy při jednáních o míru na Ukrajině

Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.

Evropa se podle něj musí aktivně podílet na rozhodování o otázkách, které se bezprostředně týkají její bezpečnosti, tedy i těch o Ukrajině. V nadcházejících diskusích v různých evropských formátech by proto mělo být podle Pavla vyjasněno, jakou pozici bude Evropa zastávat, kdo ji bude při vyjednávání zastupovat a jaký bude další postup.

Nedostatečná koordinace podle Pavla oslabuje důvěryhodnost Evropy v očích Ruska i dalších partnerů. Veřejnost navíc může kvůli nejednotnému postupu nabývat dojmu, že evropští představitelé nic nedělají.

Prezidenti Česka, Polska, Maďarska a hostitelského Slovenska Petr Pavel, Karol Nawrocki, András Baka a Peter Pellegrini ve společné deklaraci z letošního summitu V4 vyjádřili podporu Ukrajině bránící se ruské agresi a zdůraznili význam pokračující politické, finanční, humanitární, ekonomické a vojenské i další pomoci při respektování zájmů jednotlivých členských států EU a jejich obranných a bezpečnostních politik.

Dvoudenní summit prezidentů V4, které nyní předsedá Slovensko, dnes v Trenčíně končí. Hlavními tématy jednání bylo rozšiřování EU, podpora Ukrajiny a dostupnost energií. K zasedání se dnes připojila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Česko podle Pavla podporuje rozšiřování EU jako strategický krok k posílení stability regionu, připravena na něj však musí být, kromě zájemců o členství, také samotná unie. V energetice prezident upozornil na riziko prohlubování závislosti na dovozu strategických surovin ze zemí, které nejsou spolehlivými partnery. Zdůraznil, že státy V4 by dokáží v evropských debatách prosazovat společné zájmy a konstruktivní řešení, nikoli se pouze vymezovat proti navrhovaným opatřením.

Válka na Ukrajině podle Pellegriniho vyčerpává Evropu, ta má být na jednáních

Válka na Ukrajině začíná vyčerpávat Evropu, Evropská unie by měla být součástí jednání o ukončení tohoto konfliktu, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání hlav států visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko. Prezidenti zemí V4 ve společné deklaraci ale vyjádřili podporu Ukrajině a vyzvali ke spravedlivému a trvalému míru. Podpořili také další rozšiřování unie a vyslovili se pro zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energií.

„Evropu začíná tato válka vyčerpávat morálně i ekonomicky. Miliardy, které jsou potřeba na pomoc Ukrajině, aby se dokázala bránit agresorovi, nakonec ale chybějí v nemocnicích, ve školách a v infrastruktuře jednotlivých členských zemí,“ řekl na tiskové konferenci Pellegrini v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Důsledkem chybějících peněz v evropských zemích jsou podle něj protesty proti rostoucím životním nákladům.

Slovenský prezident má za to, že nelze každý rok vynakládat až 100 miliard eur (2,4 bilionu korun) na opotřebovávací válku a nedělat nic pro ukončení bojů.

Český prezident Petr Pavel vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Nedostatečná koordinace podle něj oslabuje důvěryhodnost Evropy v očích Ruska i dalších partnerů. Veřejnost navíc může kvůli nejednotnému postupu nabývat dojmu, že evropští představitelé nic nedělají.

Státníci evropského bloku letos schválili poskytnutí unijní půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu Kč). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur (1,7 bilionu korun).

Prezidenti zemí V4 podpořili další rozšiřování nynější evropské sedmadvacítky. Každá z kandidátských zemí ale podle nich musí splnit stanovená kritéria.

„Přístupový proces musí být postaven na splnění jednotlivých požadavků. Žádné zkratky nebo zvýhodňování jedné členské země na úkor druhé,“ řekl Pellegrini. Uvítal oznámení Evropské komise (EK), že Černá Hora je připravena na členství v EU a do konce letošního roku by mohla předběžně uzavřít všechny zbývající vyjednávací kapitoly.

Podle Pellegriniho prezidenti na summitu řekli šéfce EK Ursule von der Leyenové, která se jednání zúčastnila, že téma rozšíření EU musí být v centru pozornosti evropských politiků.

Pavel uvedl, že Česko považuje rozšiřování EU za strategickou otázku. Zároveň ale zastává názor, že rozšíření nemůže záviset pouze na pokroku kandidátských zemí. Připravena na něj musí být také samotná EU, aby si zachovala jednotu a rozšíření nevedlo k její destabilizaci.

Podporu rozšiřování EU vyjádřili prezidenti i ve společné deklaraci. V dokumentu vyjádřili podporu Ukrajině bránící se ruské agresi a zdůraznili význam pokračující vojenské i další pomoci při respektování zájmů jednotlivých členských států EU. Za další společnou prioritu označili zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energie.

Pavel v souvislosti s energetikou upozornil na dopady některých evropských opatření na průmysl. Podle něj mohou vést k omezování domácí výroby strategických surovin, například oceli, a tím k prohlubování závislosti na dovozu ze zemí, které nejsou spolehlivými partnery.

Prezidenti uvedli, že chtějí silnější, konkurenceschopnější a odolnější EU. Polský prezident Karol Nawrocki doplnil, že je třeba posílit obranné schopnosti evropských států. Jeho maďarský kolega András Baka zase ocenil spolupráci středoevropských zemí v rámci V4, která podle něj vytváří příležitost pro pravidelný dialog, porozumění a pochopení pohledu jednoho druhého.

Dvoudenní prezidentský summit se konal při stávajícím slovenském předsednictví v uskupení V4, Trenčín je zase letos Evropským hlavním městem kultury.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}