Aktual.: 24.06.2025 17:38
Haag (Nizozemsko) – Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl dnes český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
Otázkou podle Pavla je, jak dlouho budou Spojené státy schopny udržet dosavadní úroveň angažování se v Evropě. S americkými spojenci je podle něj nutné diskutovat o tom, jaký by byl rozsah stahování jejich sil z Evropy, pokud by se k tomu rozhodli, a vytvořit plány pro případnou takovou situaci. Evropské země musí zároveň podle českého prezidenta při tvorbě obranných plánů spolupracovat.
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svoji obranu, ale také za budoucnost Ukrajiny, řekl Pavel. Uvedl také, že je potřeba přemýšlet o větší institucionalizaci evropského pilíře NATO, aby byl méně závislý na USA a aby byla Evropa schopna vést vlastní operace. Zároveň považuje za důležitou větší koordinaci mezi NATO a Evropskou unií, což by vedlo k efektivnější obranné výrobě.
„Chybí nám větší obraz. Hovoříme o Ukrajině a Rusku, ale měli bychom více hovořit o globálních záležitostech a o tom, jak se svět mění. To, co vidíme, je spíše než střetem civilizací střet demokracie na jedné straně a různých forem autokracií na straně druhé,“ řekl. Rusko, Čína, Severní Korea či Írán společně pracují na změně globálního systému, míní Pavel. Pokud tomu Západ nebude věnovat pozornost, nemůže podle hlavy státu uspět.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je podle Pavla takový závazek připraveno podpořit, námitky v minulých dnech vyjadřovalo například Španělsko či Slovensko.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v diskusi podotkla, že termín dosažení těchto výdajů v roce 2035 je podle ní velmi pozdní. Sama by navrhovala rok 2030. Evropa se potřebuje přezbrojit, aby byla schopna se bránit a odstrašit Rusko, podotkla.
Také polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski poznamenal, že Rusko je hlavní hrozbou. Za zásadní považuje nejen kupovat armádní vybavení, ale také nové typy tohoto vybavení. Evropa by se podle něj měla učit od Ukrajiny a zaměřit se například na drony. „Nemusíme být tak dobří jako USA, ale musíme být lepší než Rusové. A oni se učí velmi rychle,“ dodal.
