Aktual.: 22.05.2026 19:11
Praha – Prezidenta Petr Pavla znepokojuje nejistota a nepředvídatelnost v Severoatlantické alianci (NATO). V dnešní diskusi na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze tak reagoval na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Pavel zmínil, že dříve se spojenci o jakýchkoliv změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění informovali.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio dnes řekl, že přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu. Trump ve čtvrtek oznámil, že pošle dalších 5000 vojáků do Polska, USA však už před třemi týdny ohlásily, že o stejný počet sníží velikost svých jednotek v Německu. Média v minulosti spekulovala, že důvodem stažení vojáků z Německa je Trumpova snaha potrestat evropské spojence za jejich neochotu zapojit se do války na Blízkém východě.
„Znepokojuje mě nejistota a nepředvídatelnost, kterou nyní pozorujeme dokonce i v rámci NATO. Dříve nás spojenci informovali o jakýchkoli změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění,“ uvedl Pavel. Rozhodnutí o vyslání vojáků do Polska podle Pavla zjevně padlo bez jakékoliv koordinace s NATO.
Zvláštní je podle něj i to, že informace pravděpodobně neměl ani vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich. „Ale věřím, že tyto záležitosti nakonec vyřešíme v rámci standardních postupů v NATO,“ dodal Pavel. Případné stahování vojáků je potřeba mezi USA a evropskými spojenci v NATO koordinovat, zdůraznil.
Přesun amerických vojáků do Polska glosoval dnes vpodvečer v panelu na konferenci polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Zvláště uspokojivé je, že se nám povedlo zmást (ruského prezidenta Vladimira) Putina. Nemá ponětí, co uděláme. Takhle se dělá strategické klamání,“ prohlásil.
Spolu s německým šéfem diplomacie Johannem Wadephulem se v diskusi věnovali Ukrajině i transatlantickým vztahům. Červencové setkání NATO v Ankaře označil Sikorski za kontrolní summit vůči závazkům přijatým loni v Haagu. „Uvidíme, kdo je na dobré cestě a kdo ne,“ dodal. Debaty se měla zúčastnit i nová maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová, nestihla ale do Prahy dorazit včas. Vystoupit by měla v sobotu ráno.
Pavel v diskusi rekapituloval i svůj spor se zástupci vlády o tom, kdo povede českou delegaci na summitu v Ankaře. Odkázal na to, že kabinet má o mandátu a složení delegace rozhodnout 8. června. „Do té doby jsou jen spekulace mluvit o tom, kdo pojede,“ uvedl. Pavel stojí o to, aby delegaci vedl, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by však měl do Ankary cestovat on s ministry zahraničí a obrany.
Své vztahy s Babišem označil Pavel za „realistické“. „Jsou tam lepší a horší chvíle,“ řekl. Věří v to, že ohledně summitu se nakonec podaří nalézt shodu. „Není to tak, že bychom se hádali, spíš jde o to, že nejsme schopní se dohodnout,“ konstatoval.
Pavel doufá v to, že Česko splní závazek dát na obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu. „Pokud budeme utrácet méně a nebudeme se držet plánu postupného zvyšování výdajů, nebudeme schopni splnit naše cíle v oblasti bojové způsobilosti, což v lidské řeči znamená, že naše armáda nebude připravena k boji. A jako taková nebude schopna chránit vlastní občany. To je jednoduchý argument,“ dodal. Peníze Česko neutrácí, aby potěšilo Brusel či Washington, ale kvůli tomu, aby armáda byla připravena k boji, pokud to bude potřeba, doplnil.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}