Aktualizace: 22.01.2024 16:20
Praha – Vláda by měla znovu obsadit pozici zmocněnce pro euro. Debata o možném přijetí společné evropské měny by totiž měla být oproštěna od politických důsledků, emocí a být více odborná, řekla na dnešní konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Posledním národním koordinátorem pro zavedení eura byl do roku 2017 Oldřich Dědek. Debaty se zúčastnili zástupci koaličních stran, přes pozvání nedorazili politici opozičních hnutí ANO a SPD.
S Pekarovou Adamovou nesouhlasila první místopředsedkyně klubu ODS Eva Decroix. „Vůbec nevím, proč bychom měli zřizovat v tomto okamžiku další funkci,“ řekla. Například do portfolia ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) podle ní euro určitě patří. „Nejsem si úplně jistá, že rozsah toho, co je v tomto volebním období nutné udělat ve vztahu k euru, by byl takový, že by to vyžadovalo samostatnou funkci,“ dodala.
Na otázku, zda by se v Česku do deseti let mělo platit eurem, odpověděli kladně zástupci STAN, TOP 09, KDU-ČSL i Pirátů. První místopředsedkyně klubu ODS Eva Decroix také debatu o společné evropské měně vítá, nicméně ohledně termínu podle ní záleží na aktuální situaci v EU i ve světě. „Diskusi o euru vítám. Byla bych ráda, kdyby byla vedena věcně a abychom ji znovu nezpolitizovali,“ poznamenala. Její spolustraník, ministr financí Zbyněk Stanjura začátkem roku uvedl, že přijetí eura nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček uvedl, že by se v této otázce nemělo otálet. „Pokud Česká republika chce být aktivním členem Evropské unie, logicky by měla k projektu eura přistoupit co nejdříve,“ míní. Jde podle něj o politické rozhodnutí, které by mělo být podloženo ekonomickou analýzou. „Je-li ČR malá a otevřená, proexportně orientovaná ekonomika, tak podle mého názoru je to prostě ekonomicky výhodné,“ dodal. Česko by zároveň mělo dělat vše pro to, aby plnilo takzvaná maastrichtská kritéria.
Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš nepovažuje za správnou cestu silové rozhodnutí. „Chcete-li dělat společenskou změnu, která neštěpí, musíte mít společnost na své straně, což vyžaduje někdy spoustu práce,“ řekl.
Pekarová Adamová souhlasí s tím, že je nutné záležitost odpracovat a vysvětlovat. Nejlépe by ale podle ní fungovalo přijmout rozhodnutí i přes nepřízeň veřejného mínění. Občané by podle ní brzy zjistili, že se nic strašného nestalo. Zmínila v této souvislosti Slovensko, v němž podle ní ani protiunijní strany nepovažují návrat k vlastní měně za velké téma.
Místopředseda KDU-ČSL Tom Philipp je příznivcem přijetí eura v dohledné době, nikoli v současném volebním období. Za důležité považuje přesvědčit občany o tom, že to bude ekonomicky výhodné. Spousta občanů podle něj nemá úplně jasnou představu, proč euro nechce, mají třeba rádi korunu, protože je spojena s historií země.
„Pokud dnes byly některé strany zvoleny s tím, že euro nebudou otevírat, považovala bych za drobný demokratický deficit, pokud by udělaly něco jiného,“ řekla Decroix. Debatu vítá, ale je opatrná, obává se unáhlených kroků, dodala.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
