Aktual.: 21.08.2025 11:39
Bratislava – Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy z roku 1968 je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu. Uvedl to slovenský prezident Peter Pellegrini k dnešnímu 57. výročí začátku okupace Československa. Exministr obrany Jaroslav Naď přirovnal invazi k ruskému útoku na Ukrajinu z roku 2022, obě události podle něj souvisí s rozhodnutím Moskvy. Oběti invaze do Československa slovenští politici, veřejnost a také český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák uctili na tradiční pietní akci.
„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku Pellegrini, který v příspěvku přímo nezmínil současnou válku na Ukrajině, při níž Rusko obsadilo část ukrajinského území.
Prezident také poukázal na to, že představitelem snah o změnu poměrů v komunistickém Československu, takzvaného pražského jara, které ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy, byl Slovák Alexander Dubček.
„Je to přesně 57 let, co naše území obsadila vojska Varšavské smlouvy pod vedením Moskvy. Přišly statisíce okupantů, kteří na našem území vraždili nevinné lidi. A zůstali zde 23 šíleně dlouhých let. Stejné statisíce okupantů přišly v roce 2022 vraždit na Ukrajinu. Opět, vraždí všechny bez rozdílu a opět chtějí okupovat. Opět, neboť Moskva rozhodla,“ uvedl Naď, který byl při zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu slovenským ministrem obrany. Tehdejší slovenská vláda pak začala Kyjev podporovat i dodávkami vojenské techniky a munice. Tuto pomoc ze státních zásob pak současný kabinet slovenského premiéra Roberta Fica po svém předloňském nástupu do úřadu zastavil.
Vládní i opoziční politici a také diplomaté včetně Jindráka se dopoledne v Bratislavě zúčastnili vzpomínky na oběti okupace někdejšího Československa, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů.
„Srpen 1968 a to, co po něm následovalo, tvoří neoddělitelnou část našich společných dějin,“ řekl v projevu Jindrák, který zmínil také „nepochopitelnou a neakceptovatelnou“ válku na Ukrajině. Vyzval k tomu, aby se Češi a Slováci semkli, vzájemně podporovali a nehledali mezi sebou problémy, které podle něj ve skutečnosti neexistují.
Vztahy mezi českými a slovenskými politiky poznačilo loňské rozhodnutí vlády premiéra Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem. Český kabinet krok zdůvodnil rozdílnými pohledy obou zemí na klíčové otázky mezinárodního dění, zejména v názoru na podporu bránící se Ukrajiny.
Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár na pietní akci uvedl, že konflikty je třeba řešit diplomatickou cestou. „Není možné, aby lecjaký velký stát, který má za sebou velkou sílu, pošlapával svrchované a oprávněné nároky jakéhokoliv menšího státu nebo souseda, narušoval jeho svrchovanost. Ani velmoci nemohou porušovat mezinárodní právo,“ řekl Blanár, aniž v této souvislosti některou zemi jmenoval.
Podle člena vedení nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko a exministra zahraničí Ivana Korčoka srpen 1968 připomíná, že svobodu je třeba chránit i nyní a hlavně ve světě, kde válka zuří hned za slovenskými hranicemi.
