Aktual.: 7.07.2026 12:03
Praha – Opoziční Piráti mluvili ve Sněmovně před mimořádnou schůzí k obnově elektronické evidence tržeb (EET) o obranných výdajích, rodičovském příspěvku i o sporné stavební novele. Znovuzavedení elektronické evidence tržeb se věnoval před hlasováním o navrhovaném programu schůze předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, podle kterého je EET jen politický symbol hnutí ANO a vláda nevysvětlila, proč je návrat systému nutný.
Program mimořádné schůze poslanci schválili po zhruba hodině od zahájení jednání. Dnes je čeká druhé čtení předlohy o obnově EET, při němž mohou předkládat pozměňovací návrhy. Závěrečné schvalování zákona by se mělo uskutečnit na stejné schůzi příští týden, pravděpodobně ve středu, případně v pátek.
K navrhovanému programu mimořádné schůze mohli vystoupit jen řečníci s přednostním právem, byť program není možné měnit ani upravovat. Práva promluvit před hlasováním o programu využili předseda Pirátů Zdeněk Hřib, předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová a Jakob.
Hřib v souvislosti s nynějším summitem NATO v Ankaře kritizoval vládu za to, že letos nenaplní závazek vynakládat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „K tomu by měla být svolána mimořádná schůze,“ uvedl. Premiéra Andreje Babiše (ANO) vinil Hřib z toho, že o obraně lže a na summit jede lhát spojencům. Krátce se Hřib zmínil o EET, chybí mu závazek, že peníze vybrané na daních navíc půjdou na bezpečnost a dostupné bydlení.
Richterové mluvila o rodičovském příspěvku a stavební novele, ačkoli těmto tématům se mají poslanci věnovat až ve středu a v pátek. V případě vládního návrhu na zvýšení rodičovské naléhala na zavedení automatické valorizace příspěvku, aby rodiče nebyli závislí podle Richterové na politické vůli a handrkování. Koaliční stavební novela je podle ní napsaná pro velké developery, nejlepší by podle Richterové bylo, aby ji předkladatelé ze Sněmovny stáhli. Opět propagovala pirátské recepty na dostupné bydlení.
Výhradně tématu mimořádné schůze, tedy znovuzavedení EET, se věnoval Jakob. Nejde podle něho o modernizaci správy daní, o promyšlenou reformu, o chytré využívání dat nebo o efektivnější stát. „Jde o návrat politického symbolu,“ řekl. Jakoba například zajímalo, kolik EET do státního rozpočtu skutečně přinese. Vládní odhady kolem 14 miliard korun ročně pokládá za marketingové číslo. „Nejprve padlo politické rozhodnutí a teprve potom se začaly hledat argumenty, proč by to mělo dávat smysl,“ soudí Jakob.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}