Pivovarníci chtějí snížit DPH na čepované pivo a zařadit sektor mezi strategické

Podpora gastronomie a vytvoření příznivých podmínek je podle pivovarníků nutné také k udržení pivní kultury v ČR. Lidé nyní mimo podniky vypijí zhruba tři čtvrtiny piva, v roce 2011 vypili v hospodách a restauracích téměř stejně piva jako mimo hospody. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu.

„Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii,“ řekl Slunečko.

„Podpora v oblasti gastronomie bude od příštího roku v souladu s programovým prohlášením vlády realizována snížením sazby DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 procent, osvobozením spropitného od daní a pojistných nebo plánovaným snížením daně z příjmů právnických osob. Snižování DPH na čepované pivo v tuto chvíli neplánujeme,“ uvedlo ministerstvo financí.

Úbytek hostů a pokles příjmů z prodeje piva podle něj ovlivňuje zejména podniky v regionech, na vesnicích a v maloměstech. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Svaz připomněl také ekonomický přínos gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60.000 lidí, uvedl svaz. „Zavřená hospoda nepřináší žádné daně do státního rozpočtu,“ podotkl Slunečko. Podpora hospod a restaurací tak podle něj neznamená podporu alkoholu, ale ekonomiky, zaměstnanosti a společenského života.

„Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost,“ dodal dnes Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

Pomoc gastro sektoru má v programovém prohlášení i vláda, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894.000 hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta, uvedl dnes svaz. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva se v loňském roce podle svazu snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

Pivní kultura v ČR se loni dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

České pivovary loni uvařily 19,96 mil. hektolitrů piva, meziročně o 4,3 % méně

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894.000 hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Novinářům to řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pokles produkce podle něj způsobil nižší export, postupný odklon od konzumace alkoholu i přesun konzumace piva mimo podniky. Růst si loni naopak udrželo nealkoholické pivo.

„Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu. A když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ řekl Slunečko.

Nealkoholického piva pivovary loni uvařily 1,68 milionu hektolitrů, což je o čtyři procenta více než v roce 2024. Za posledních deset let tuzemská spotřeba nealkoholického piva vzrostla více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí, dodal Slunečko.

Loňský pokles produkce byl způsobený i poklesem spotřeby piva, která se v loňském roce snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

„V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ řekl Slunečko.

Slunečko pokles produkce nevnímá jako krizi, ale jako změnu chování. Podobný vývoj je podle něj i v dalších evropských zemích, včetně pivních velmocí jako jsou Belgie nebo Německo, což se promítlo i do meziročního poklesu exportu o 8,2 procenta.

Pokles produkce souvisí i se změnou místa konzumace piva. Lidé také stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace. Loni se v podnicích vypilo 28 procent z celkové tuzemské spotřeby, podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod. V roce 2011 přitom byl podíl konzumace v hospodách a mimo ně podobný, od té doby ale lidé stále více piva vypijí mimo podniky než v hospodách a restauracích.

Stejně jako v minulých letech tvořily loni největší část celkové spotřeby ležáky stupňovitosti 11 až 12, a to 59 procent. Výčepní piva stupňovitosti 7 až 10 tvořila více než třetinu spotřeby a kategorie pivních speciálů 5,4 procenta.

Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci ale celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 procent méně než v předchozím roce.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}