Plaga se debatě o placení soukromých škol nebrání, na penězích na rok 2027 trvá

„Proč bychom jim měli dávat, my tady máme veřejné školy,“ řekl po pondělním jednání vlády Babiš. Poskytování peněz soukromým a církevním školám však vyplývá ze zákona. Soukromým školám poskytuje ministerstvo dotace, pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle zákona. Ministerstvo také stanovuje normativy pro církevní školy.

Plaga dnes řekl, že se debatě o tom, jak financovat soukromé a církevní školy, nebrání. Jsou podle něj kategorie nákladů, které stát nést nemusí a nemá. „Je potřeba si říct, že soukromé školy nejsou jenom drahé pražské školy, soukromé střední školy zabezpečují v regionech některé nenahraditelné role, existují soukromé speciální školy, tam snad krátit nechceme,“ řekl Plaga.

„Já v tuto chvíli nemám na pokrytí nákladů roku 2027 tak, jak je definuje zákon. Pokud se já mám zpovídat z vládního programového prohlášení za oblast školství a mám postupovat v souladu se zákonem, chybí paní ministryni financí v tuto chvíli v této kolonce tři miliardy korun k tomu, abych měl pokryty mandatorní výdaje,“ řekl Plaga. Mandatorní výdaje jsou povinné výdaje státního rozpočtu, které stát musí ze zákona uhradit.

Ministerstvo školství by mělo v roce 2027 podle návrhu ministerstva financí pracovat s výdaji asi 287,9 miliardy korun, meziročně o 1,4 procenta víc. Plaga minulý týden uvedl, že mu v návrhu rozpočtu chybí asi šest miliard korun. Peníze podle něj chybí na soukromé a církevní školy či na navýšení platů ostatních pedagogických pracovníků. Ty by podle Plagy měly být v rezervě ministryně financí. Zároveň jde o peníze na výstavbu svazkových škol, což je asi 600 milionů korun.

„Nechci a nebudu opakovat to, co tady předvedl pan (bývalý ministr financí Zbyněk) Stanjura (ODS) s panem (bývalým ministrem školství Mikulášem) Bekem (STAN) u nepedagogických pracovníků,“ řekl Plaga. Bývalá vláda počítala v rozpočtu na rok 2025 s tím, že financování nepedagogických pracovníků převede na zřizovatele, tedy obce a kraje, od září 2025. Po kritice se ale rozhodla pro odklad nového systému financování na leden 2026. Musela proto peníze na nepedagogy na období září až prosinec 2025 v rozpočtu školství dofinancovat. „Já tuto ruletu hrát nebudu,“ řekl dnes Plaga.

Peníze na církevní a soukromé školy podle něj v rozpočtu zákonně chybí a musí tam být, protože je zákon platný. „Pokud se v roce 2027 změní dohodou koaličních stran, samozřejmě na to můžu rozpočtově reagovat. A předpokládám, že se rozpočtově reagovat bude,“ dodal Plaga.

V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 ZŠ, z toho 354 bylo soukromých a 49 církevních. V soukromých ZŠ se vzdělávalo 32.297 z 1,002.916 žáků, v církevních to bylo 7926 dětí. Do soukromých SŠ chodilo v minulém školním roce 83.000 žáků, do církevních 11.862, celkem bylo loni v ČR 514.881 středoškoláků. Ze 1328 SŠ v Česku tvořily soukromé asi čtvrtinu, církevních bylo 46 škol. Z 5409 MŠ tvořily soukromé 475 škol, chodilo do nich asi 15.000 z 347.800 školkových dětí. Do 53 církevních školek chodilo zhruba 2200 dětí.

Ředitelé: Odebrání dotací by bylo pro soukromé a církevní školy likvidační

Případné odebrání státních dotací by pro soukromé a církevní školy znamenalo provozní problémy, razantní navýšení školného nebo úplný zánik. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se na tom shodli ředitelé škol, které dnes ČTK oslovila. Konec soukromých a církevních škol by byl podle nich pro státní pokladnu ekonomicky nevýhodný. Stát by se musel postarat o vzdělávání tisíců školáků a studentů, musel by sehnat učitele a postavit nové školy, uvedli ředitelé.

Babiš v pondělí po jednání vlády řekl, že by ministr školství Robert Plaga (za ANO) mohl vysvětlit občanům, proč stát dává peníze soukromým a církevním školám. „Proč bychom jim měli dávat, my tady máme veřejné školy. A tady si někdo vyloboval, že PORG má dotaci 148 milionů korun a ještě rodiče platí, asi nevím, desítky, stovky tisíc korun,“ řekl Babiš. Poskytování peněz soukromým a církevním školám však vyplývá ze zákona.

Podle ředitelky společnosti PORG Dagmar Dluhošové se musí stát zamyslet nad tím, co mu má školství dát. Soukromé školy podle ní mají významné místo. „Do státního školství se dává mnohem více peněz než do soukromého školství. A mnohdy, a PORG je tím jasným důkazem, mají lepší kvalitu než školy státní,“ řekla. Státní dotace je pro soukromou školu významná, ale stát na nich také šetří například na energiích, službách či ostatních neinvestičních nákladech, uvedla. PORG je síť soukromých škol v Praze, Brně a Ostravě, která má asi 1900 studentů.

„Myšlenka, že stát zrušením financování soukromých škol ušetří, je iluze. Znamenalo by to výrazné zdražení školného, což by většinu dětí poslalo do veřejných škol, kde provoz jednoho žáka stojí stát podstatně více peněz. Státní rozpočet by navíc musel okamžitě najít desítky miliard na stavbu nových škol, protože například v Praze často nejsou kapacity,“ uvedl tiskový mluvčí ScioŠkol Tomáš Matoušek. ScioŠkoly i další soukromí zřizovatelé nehradí pouze učitele a provoz, ale plně financují i samotné budovy, jejich rekonstrukce nebo rozšiřování. Scioškol je v Česku podle Matouška 26, jde o základní i střední školy. Kromě Prahy a Brna jsou také například v Plzni, Kolíně, Jihlavě, Ostravě nebo v Českých Budějovicích.

Podle ředitelky soukromého Gymnázia, základní školy a mateřské školy Mánesova v Sokolově Elišky Bínové by zastavení dotací bylo pro školu likvidační. „Přenesení financování plně na rodiče je v našem regionu nemyslitelné. My dnes máme školné okolo 35.000 korun ročně a dáváme i sociální stipendia. Příspěvek státu je ale několikrát vyšší. My si nemůžeme dovolit nastavit školné na nějakých 200.000 korun,“ řekla ČTK Bínová. Jak dodala, soukromá škola v Sokolově vznikla kvůli odlišnému přístupu k výuce a ne jako výdělečný podnik, uvedla.

Podobně situaci vidí i ředitelé ústeckých soukromých a církevních škol. Ti navíc upozorňují, že tato zařízení v kraji často navštěvují děti z chudších rodin, pro které by konec škol nebo zavedení školného znamenal obrovské komplikace. Ředitel Biskupského gymnázia, Základní školy a Mateřské školy Bohosudov Jakub Wiedner ČTK řekl, že dotace jsou pro školu existenční záležitostí. Rodiče u nich za výuku neplatí, škola by tak musela uvažovat o zavedení školného. O možném uzavření školy mluví i Luboš Hošek, který vede Křesťanskou základní školu Nativity v Děčíně, v níž platí rodiče symbolické školné.

O velmi vážných provozních problémech v případě redukce státních dotací mluví i ředitel Katolického gymnázia Třebíč Vít Feldbabel. Výpadek desítek milionů korun by jen těžko mohlo 390 žáků školy zaplatit ze školného, které zatím škola nevybírá. Jeho zavedení by navíc bylo proti původnímu záměru vyučovat bez překážek i děti z nemajetných rodin.

Také podle ředitelky Mezinárodní Montessori školy Olomouc Lukrécie Lachmanové by odebrání státního financování bylo existenční otázkou. „Pro naši školu by zrušení státního financování znamenalo v zásadě dvě možnosti: buď zvýšit školné přibližně na dvojnásobek, nebo provoz školy ukončit. Vzhledem k tomu, že takto vysoké školné by už pro velkou část našich rodin nebylo dostupné, reálně by to podle mého názoru znamenalo spíše ukončení provozu školy,“ řekla dnes ČTK ředitelka.

Podotkla přitom, že děti by samozřejmě ze vzdělávacího systému nezmizely. Podobné stanovisko zastává i ředitelka Církevního gymnázia Německého řádu a Církevní základní školy Německého řádu v Olomouci Lenka Jedličková. „Znamenalo by to navýšení školného u ZŠ ze symbolické roční částky 6000 korun na 130.000 korun a tedy zřejmě konec školy,“ řekla ČTK ředitelka.

Biskupství ostravsko-opavské provozuje šest církevních škol a dvě církevní školská zařízení. V minulém školním roce šest církevních škol navštěvovalo 1760 žáků. „Naše školy na dětech nevydělávají, ale investují do nich,“ reagoval biskup Martin David na výroky představitelů vlády. Mluvčí biskupství Ondřej Elbel uvedl, že církevní školy pomáhají státu nabízet dostatečnou kapacitu míst v základním i středním školství. „Zastavení státních dotací by pro ně bylo likvidační. Církvi provozování škol nepřináší zisk, je službou veřejnosti,“ připomněl mluvčí.

Také jednatel mateřské a základní školy a gymnázia Doctrina v Liberci Jiří Paclt míní, že bez státního příspěvku by valná většina soukromých škol zanikla. „Protože to nejsou peníze, které bychom měli na přilepšenou, ale jsou to celkem základní prostředky. Naprosto drtivá většina škol soukromých má školné ve výši nižší, než je státní příspěvek, někdy dokonce výrazně nižší,“ řekl dnes ČTK Paclt. Paclt míní, že zrušení příspěvku by se státu prodražilo.

Likvidační by bylo zrušení dotací také pro Boleslavskou soukromou střední odbornou školu a Gymnázium v Mladé Boleslavi. „My sice vybíráme školné, ale je to opravdu minimální částka, pro žáky denního studia činí zhruba 3000 korun na měsíc a náklady jsou rozhodně vyšší, pokud máme zajistit nějaký standard,“ řekla dnes ČTK ředitelka školy Kateřina Suchá.

Ministerstvo školství by mělo v roce 2027 podle návrhu ministerstva financí pracovat s výdaji asi 287,9 miliardy korun, meziročně o 1,4 procenta. Plaga minulý týden uvedl, že mu v návrhu rozpočtu chybí asi šest miliard korun, mimo jiné i na soukromé a církevní školy.

V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 ZŠ, z toho 354 bylo soukromých a 49 církevních. V soukromých ZŠ se vzdělávalo 32.297 z 1,002.916 žáků, v církevních to bylo 7926 dětí. Do soukromých SŠ chodilo v minulém školním roce 83.000 žáků, do církevních 11.862, celkem bylo loni v ČR 514.881 středoškoláků. Ze 1328 SŠ v Česku tvořily soukromé asi čtvrtinu, církevních bylo 46 škol.

Při snížení normativů na žáka by církve musely uzavřít své školy, varoval biskup 

Pokud by stát snížil normativy na žáky církevních škol, církve by musely své školy uzavřít. Na síti X to dnes uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub, který je předsedou Komise pro katolickou výchovu České biskupské konference (ČBK). Přineslo by to podle něj v důsledku vyšší výdaje pro stát. ČBK tak reagovala na pondělní výroky Babiše.

Babiš se v pondělí pozastavil nad tím, že stát na církevní a soukromé školství přispívá částkou zhruba 21 milionů korun. Podle premiéra dotaci na žáka dostávají školy, které zároveň vybírají školné. Podle zákona jde o 60 procent prostředků, které stát posílá do škol veřejných. Nápad seškrtat normativ na žáka kvůli úsporám v rozpočtu vzbudil v církevních kruzích rozruch.

„Jako zodpovědný za církevní školství reaguji na premiéra Babiše: Snížení normativu pro žáky našich škol by znamenalo vedle dalších škod i vyšší výdaj pro stát. Církve budou nuceny uzavřít své školy a stát bude platit vedle normativu na žáka i infrastrukturu teď placenou církví,“ napsal Holub.

Nad Babišovými výroky se dnes pozastavil rovněž brněnský biskup Pavel Konzbul. I podle něho většina církevních a soukromých škol skončí, pokud přijdou o peníze od státu. „Kam přejde asi 130.000 žáků? Do škol veřejných. Tam za takový nárůst stát bude muset přidat téměř 30 miliard, protože dotace na žáka do těchto škol jsou vyšší. Bravo,“ napsal Konzbul na facebooku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}