Plaga: Zavedení nových vzdělávacích plánů pro ZŠ a MŠ se odkládá o rok

Základní školy měly začít podle nového vzdělávacího programu, který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN), povinně učit v prvních a šestých třídách od září 2027, dobrovolně mohly od září 2025. Pro předškolní vzdělávání měly být RVP povinné od letošního září.

Nový vzdělávací program schválený Bekem měl přinést například povinnou výuku angličtiny od první třídy, nyní je první cizí jazyk povinný od třetího ročníku. Zavést má také povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy, nyní je nejpozději od osmé.

„Účinnost odložíme o jeden rok, a to nejenom pro základní vzdělávání, ale i pro předškolní vzdělávání,“ řekl Plaga. Práce na tom, aby se reforma obsahu vzdělávání projevila v každé třídě, vyžaduje podle něj podporu od ministerstva školství.

Odložení má svá pozitiva i negativa, uvedl programový ředitel neziskové organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Je podle něj potřeba docílit změny v myšlení učitelů. Nepodařilo se jim vysvětlit, proč by se mělo kurikulum měnit, míní. Z tohoto pohledu podle něj dává smysl povinné zavedení změn odložit. Negativem odkladu podle něj je, že je mnoho učitelů z revize RVP znechuceno. Hrozí, že na změny rezignují, uvedl.

Podle Karla Garguláka je Plagovo rozhodnutí dobrý krok. „Samotné kurikulum potřebuje pojmové a koncepční vyladění napříč vzdělávacími oblastmi a předměty, nikoli však zásadní obsahové změny,“ napsal. Je podle něj nutné jasně a závazně vymezit očekávané výsledky učení, na to podle něj navazuje tvorba modelových školních vzdělávacích programů či učebních materiálů. Zároveň je podle něj zásadní začít sledovat výsledky všech žáků ve třetí, páté a deváté třídě. Důležité je podle něj získávat zpětnou vazbu o tom, jak se daří naplňovat cíle vzdělávacího programu.

Revize se podle Plagy nezastavuje. Bude rád, když školy budou při pokusném ověřování dávat ministerstvu podněty a zpětnou vazbu o tom, co je potřeba upravit. „Zároveň říkám, že není potřeba se bát nějakého zásadního překopání těch rámcových vzdělávacích programů, naopak mi principiálně jde o upřesnění a lepší orientaci škol,“ řekl Plaga.

V minulosti kritizoval například zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Opakovaně říkal, že by měl být druhý cizí jazyk povinně volitelný. Škola by ho tedy musela nabízet, žáci by si ho mohli vybrat. „Tam zatím všechny studie odborníků, které jsem viděl, směřují k tomu, že bychom se vrátili k tomu povinně volitelnému druhému cizímu jazyku, který je vnímán odborníky jako smysluplnější varianta,“ řekl.

Uvedl, že do toho nebude primárně zasahovat a vtělovat své pocity, chce názor odborníků. To, jaké oblasti se budou v diskusi otevírat, by chtěl vědět do dvou měsíců.

Problém byl podle něj v tom, že ministerstvo školství proces dostatečně neřídilo a neodborně do něj vstupovalo. Chce se soustředit na přípravu kvalitního modelového školního vzdělávacího programu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}