Aktual.: 28.02.2026 08:44
Berlín – Po šestileté rekonstrukci se dnes v Berlínském dómu otevírá krypta, v níž je uloženo 91 rakví a sarkofágů. Ostatky v nich patří příslušníkům kdysi vládnoucí dynastie Hohenzollernů. Cílem stavebních úprav, které vyšly na 29,5 milionu eur (715 milionů Kč), bylo podle duchovního správce evangelického kostela Stefana Scholppa zachovat pietní charakter místa a zároveň zlepšit podmínky pro návštěvníky. Hlavní architekt projektu Gerhard Schlotter v rozhovoru s ČTK řekl, že chtěl zlepšit atmosféru v kryptě. Toho se podle něj podařilo dosáhnout hlavně díky důmyslné hře se světlem a stínem.
Novorenesanční Berlínský dóm stojí na takzvaném Muzejním ostrově v historickém centru německého hlavního města a patří k největším turistickým lákadlům metropole. Postavit jej nechal na přelomu 19. a 20. století poslední německý císař Vilém II. Prostor v jeho podzemí je vedle Kapucínské hrobky ve Vídni, španělského kláštera El Escorial a baziliky v Saint-Denis u Paříže nejvýznamnějším dynastickým pohřebištěm v Evropě.
Podle kazatele Scholppa dóm před pandemií ročně navštívilo až 750.000 turistů, loni to bylo zhruba 630.000. Duchovní správce přitom doufá, že otevření rekonstruované krypty přispěje ke zvýšení počtu návštěvníků. Vstupné, které se nyní zvýší z deseti na 15 eur, tvoří totiž podstatnou část příjmů chrámu. „Z nich pak musíme hradit nákladnou údržbu,“ uvedl Scholpp na tiskové konferenci k otevření krypty.
V podzemí Berlínského dómu je uloženo 91 rakví s ostatky braniborských kurfiřtů a pruských králů z rodu Hohenzollernů, kteří žili od 16. do 20. století. Místo posledního odpočinku zde našly i tak významné osobnosti jako Fridrich Vilém I. zvaný Velký kurfiřt a jeho syn, první pruský král Fridrich I.
Podle mluvčí dómu Evy Hepperové byla rekonstrukce krypty největším stavebním počinem od poválečné obnovy dómu. Stavbu poškodilo bombardování Berlína za druhé světové války, komunistické vedení Německé demokratické republiky (NDR) ji nechalo dlouho stát v troskách a o obnově rozhodlo až v roce 1975. Část chrámu nechali ale komunisté strhnout. Samotná krypta, která má 1400 metrů čtverečních, byla při válečném bombardování poničena. Poprvé do ní mohli návštěvníci vstoupit až v roce 1999. Právě velký zájem turistů o pohřebiště, který s sebou přinášel i zvýšenou vlhkost, si vynutil rozsáhlou rekonstrukci.
Podle Sonji Tubbesingové, která je zodpovědná za údržbu a obnovu kostela, se rekonstrukce krypty začala plánovat už v roce 2014, začala o šest let později a dalších šest let trvala. „Potřeba bylo mimo jiné zabudovat klimatizaci, aby bylo prostředí vhodné pro rakve, ale aby v kryptě byl i čistý vzduch pro návštěvníky,“ uvedla Tubbesingová. Vyhnout se přitom architekti chtěli tomu, aby se z krypty stalo „muzeum s rakvemi“. V místnosti, která ke kryptě přiléhá, proto vytvořili výstavu s informacemi k historii pohřebního místa, ale třeba i o dětské úmrtnosti. Třiatřicet rakví z 91 totiž patří dětem. V samotné kryptě pak už ovšem žádné další naučné tabulky nejsou.
Vedoucí projektu obnovy z architektonického studia BASD Schlotter v rozhovoru s ČTK přímo v kryptě řekl, že důležité pro něj bylo zlepšit v pohřebním místě atmosféru. „Zásadní roli přitom hrálo světlo,“ uvedl. Odborníci podle něj hledali správný způsob nasvícení, aby návštěvníci viděli co nejvíce a zároveň se udržel genius loci.
Složité podle Schlottera bylo také najít kompromis mezi architekty, památkáři a potřebami evangelické církve, které dóm patří. „V památkové péči ale dělám přes čtyřicet let, takže už vím, jak na to,“ řekl Schlotter ČTK. Podle jeho kolegyně Claudie Kruschelové bylo velkou výzvou provést celou rekonstrukci za stálého provozu – turistického i duchovního.
Pokud Berlíňané či turisté dnes dorazí na slavnostní otevření Hohenzollernské krypty, dostanou i hrachovou polévku. „Servírovat ji totiž nechal při příležitosti otevření nového dómu v roce 1905 i tehdejší císař Vilém II.,“ řekl kazatel Scholpp.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
