Počet cizinců v Česku vzrostl, na konci září jich žilo v ČR legálně 1,1 milionu

Komerční prezentace Aktual.: 15.11.2025 07:15

Praha – Na konci září žilo v České republice legálně 1,107.403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16.000, meziročně pak více než 28.000. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí letošního roku. Cizinci v současnosti podle ministerstva tvoří asi 10,2 procenta populace, Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

K dočasné ochraně, která ukrajinským válečným uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, bylo k 5. říjnu registrováno 391.009 cizinců, na 1000 obyvatel tak bylo v ČR přibližně 35,9 lidí s dočasnou ochranou. Ministerstvo zaznamenalo výrazný nárůst žádostí o dočasnou ochranu v září, kdy ji získalo asi 13.500 lidí. Podle vnitra souvisel nárůst s ukrajinským vládním nařízením, díky kterému mohli ze země bez omezení vycestovat muži od 18 do 22 let. K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra 397.421 lidí s dočasnou ochranou, za poslední měsíc ji tak získalo přes 6400 Ukrajinců.

Na konci loňského roku bylo v ČR podle dřívějších údajů ministerstva 388.879 lidí s dočasnou ochranou, na konci roku 2023 jich bylo 375.021. V prvním roce ruské invaze vydalo Česko více než 470.000 dočasných ochran. O prodloužení ochrany je nutné každý rok žádat, letos o prodloužení do konce března 2026 požádalo 351.000 lidí.

Dětí do 18 let bylo mezi držiteli dočasné ochrany podle ministerstva 23,7 procenta, seniorů 4,3 procenta. Ženy tvořily necelých 60 procent držitelů dočasné ochrany. Nejvíce cizinců s dočasnou ochranou žilo v Praze a ve Středočeském a v Jihomoravském kraji.

Celkově v Česku pobývalo ke konci září legálně téměř 594.000 Ukrajinců. Slováků bylo přes 124.000, Vietnamců asi 69.000 a Rusů zhruba 38.000. Občanů třetích zemí bylo mezi legálně žijícími cizinci necelých 80 procent, občanů ze států EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska byla pětina. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani neregistrované občany EU.

Žádostí o azyl evidovala Česká republika od ledna do konce září 884, nejčastěji o mezinárodní ochranu žádali Vietnamci, Ukrajinci a občané Uzbekistánu a Moldavska. Ve stejném období udělila ČR azyl 57 lidem, dalších 96 získalo doplňkovou ochranu. Počet žádostí i udělených azylů v posledních letech klesá. V roce 2022 udělila ČR 92 azylů a 387 doplňkových ochran, v roce 2023 56 azylů a 268 doplňkových ochran a loni 54 azylů a 149 doplňkových ochran.

Cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně, bylo od ledna do září podle ministerstva odhaleno 7823. Přes vnější schengenskou hranici, která je v Česku na mezinárodních letištích, se podle zprávy pokusilo přejít dalších 305 lidí. Počet cizinců odhalených při nelegální migraci tak meziročně vzrostl asi o tisícovku. Výrazný pokles o více než 60 procent evidovalo ministerstvo u tranzitní migrace, při které policisté zadrželi 112 lidí.

Centra na podporu integrace cizinců zorganizovala od ledna do září podle zprávy 347 integračních kurzů, účastnilo se jich více než 6000 cizinců. Do konce září centra obsloužila skoro 62.000 lidí.

Celkový počet držitelů dočasné ochrany v krajích (k 5. říjnu 2025):

Zdroj: Čtvrtletní zpráva o migraci MV ČR