Aktual.: 3.07.2026 00:01
Kyjev – V kyjevské Darnycké čtvrti pokračuje odklízení trosek a pátrání po lidech, uvedl dnes večer šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko na platformě Telegram. Jen na tomto místě podle něj záchranáři našli pět mrtvých a dalších osm lidí se stále pohřešuje. Ruský noční úder si tak vyžádal v ukrajinské metropoli nejméně 27 lidských životů, dalších 91 lidí utrpělo zranění. V Kyjevě bude v pátek den smutku.
„Záchranáři budou pracovat bez přerušení, dokud nebudou trosky zcela odklizeny. Bohužel mohou najít další oběti,“ uvedl Tkačenko. Dříve informoval o 25 zabitých, později večer však přibyly další dvě oběti, jednou z nichž je člověk, který v nemocnici podlehl zraněním utrpěným při útoku.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami střel. Poškozených je asi 130 budov, napsala agentura Reuters, podle níž byl poslední ruský úder na Kyjev nejsmrtelnější v letošním roce. Mezi poničenými domy je i jedna ze stanic záchranné služby, uvedl starosta města Vitalij Kličko. Metropolí v noci otřáslo několik explozí a destrukce je rozsáhlá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters zkrátil svou návštěvu Irska a vrátil se do vlasti, kde navštívil místo s částečně zničenou devítipatrovou obytnou budovou. Podle agentury AFP prohlásil, že Ukrajina na poslední ruský útok odpoví.
Moskva označila úder za odvetu po ukrajinských útocích na ruskou civilní infrastrukturu a avizovala pokračování, dokud nedosáhne svých cílů. Tvrdila také, že její ruské údery mířily výhradně na vojenské, případně s armádou spojené cíle.
Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko svou invazí do sousední země v únoru 2022. Bránící se Ukrajina v posledních měsících zintenzivnila údery mimo jiné na ruské rafinerie, čímž chce podle svých činitelů ochromit dodávky paliv ruské armádě a oslabit možnosti Moskvy financovat válku z prodeje ropných produktů.
Obě strany tvrdí, že se zaměřují na vojenské objekty nepřítele nebo jeho energetickou infrastrukturu, ale při útocích umírají i civilisté. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) od začátku ruské invaze potvrdila smrt nejméně 16.126 civilistů včetně stovek dětí. Naprostou většinu zabitých či zraněných civilistů eviduje v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na které útočí ruské ozbrojené síly. Počty zabitých civilistů budou podle mise vyšší, než se jí podařilo ověřit. OSN také uvedla, že bilance HRMMU nezahrnuje hlášení ruských úřadů o civilních obětech v Rusku, které mise nebyla schopna ověřit.
Prezident Pavel odsoudil noční útok Ruska na civilní cíle v Kyjevě
Prezident Petr Pavel odsoudil noční útok Ruska na civilní cíle v Kyjevě. Ve vyjádření na síti X dnes Pavel zároveň uvedl, že podporuje další kroky k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny a oceňuje, že mandát české vlády na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře počítá i s další podporou Ukrajiny. Česká diplomacie ve vyjádření na síti X zkritizovala ruské označení útoku za odvetu.
„Odveta za co, pane Lavrove? Za to, že jste vojensky napadli sousední zemi a ona s tím už pátý rok ‚nevyslovila souhlas‘? Pro lidi, kteří takové útoky plánují, nařizují a dokonce omlouvají, je v pekle připraveno to nejtemnější místo,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí ve vyjádření adresovaném ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi.
„Skutečná povaha ruské agrese se opět ukázala. Namísto toho, aby Rusko přistoupilo na opakované nabídky k jednání o míru, zaútočilo v noci na obytné domy a zdravotnické zařízení v Kyjevě,“ napsal Pavel.
Náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko dnes oznámil, že útok na Kyjev si vyžádal nejméně 20 obětí. Předchozí bilance činila 18 mrtvých a více než osm desítek zraněných. Další dva lidé přišli o život při ruských útocích v ukrajinských regionech. Nejvyšší ukrajinští představitelé v reakci vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. V Kyjevě bude v pátek den smutku „na památku obětí nejrozsáhlejšího útoku nepřítele na hlavní město“, oznámil starosta Vitalij Kličko.
Podle Pavla počítá s pokračující podporou Ukrajiny mandát na summit NATO, který schválila česká vláda. Prezident se v posledních měsících s kabinetem přel o účast na summitu. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve sporu argumentoval mimo jiné tím, že zahraniční a bezpečnostní politiku ČR by měla v Ankaře prezentovat vláda, která je za ni zodpovědná.
Babiš také opakovaně uvedl, že v Ankaře se bude projednávat i návrh dávat 70 miliard eur ročně Ukrajině. Lze podle něj předpokládat, že k němu bude mít prezident jiný postoj než vláda. „Blokovat to nebudeme, ale určitě se nebudeme podílet, protože ani nemáme jak. Neustále řešíme, kde vezmeme peníze pro naší armádu, rozpočet jsme převzali s dírou 80 miliard a navíc se závazkem minulé vlády Evropské komisi, že schodek snížíme na 150 miliard. Už to samo o sobě je nereálné,“ napsal premiér k návrhu ve středu večer ČTK.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
