Počet pacientů s diagnózou Alzheimerovy nemoci se v ČR za 11 let zdvojnásobil

„S ohledem na demografický vývoj i odborné predikce počítá český zdravotní systém s postupným nárůstem počtu osob s demencemi a tomuto trendu přizpůsobuje jak plánování kapacit, tak organizaci péče,“ odpověděla na dotaz ČTK Jana Dobrá z tiskového oddělení MZd.

Tématu demencí ve svém videu na sociální síti X ve čtvrtek věnoval premiér Andrej Babiš (ANO). „V České republice žije 120.000 nesoběstačných lidí, kteří trpí demencí v důsledku Alzheimerovy nemoci,“ uvedl. Předpokládá se podle něj, že v roce 2050 jich bude 297.000.

Specializovanou pobytovou službou pro osoby s demencí jsou takzvané domovy se zvláštním režimem. Za sedm let se jejich počet zvýšil podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z 322 na 416, lůžek přibylo o více než třetinu. Na konci roku 2024 žilo v těchto zařízeních 25.500 osob, před sedmi lety jich bylo o 40 procent méně.

„Z hlediska kapacit je cílem zejména oddálit potřebu institucionální péče prostřednictvím kvalitní ambulantní a komunitní péče, což je dlouhodobě nejen medicínsky, ale i ekonomicky efektivnější,“ uvedlo ministerstvo. Zásadní je podle úřadu také prevence a včasná diagnóza, která ztrátu soběstačnosti pacientů oddálí.

Domácí zdravotní péči už v roce 2020, ze kterého jsou poslední dostupná data, využívalo z různých zdravotních důvodů včetně demencí přes 140.000 pacientů. Loni jich bylo podle údajů pojišťovny 120.000 jen mezi klienty VZP, kterých je asi 60 procent populace. Za domácí péči pojišťovny zaplatily předloni 5,5 miliardy korun, je levnější než pobyt v nemocnici či sociálním zařízení. Sociální pečovatelskou službu, která zahrnuje například stravování nebo pomoc s úklidem, využívalo podle ČSÚ 90.000 lidí.

Náklady spojené s řešením různých typů demence včetně Alzheimerovy choroby jsou podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven z roku 2024 v řádech desítek miliard korun ročně, tedy až jedno procento tehdejšího hrubého domácího produktu (HDP).

Pojišťovny do vyčíslení nákladů započítávají nejen léčbu, ale také nezbytnou sociální péči o pacienty nebo podporu rodin, které se o ně starají. Nejčastější příčinou demencí, které postupně vedou k závislosti na péči blízkých, je Alzheimerova choroba. Toto onemocnění narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy například paměti, myšlení nebo úsudku.

Před dvěma lety tehdejší náměstek ministra Jakub Dvořáček řekl, že systém veřejného zdravotního pojištění se musí připravovat na to, že by pojišťovny začínaly hradit nově vyvíjené léky na Alzheimerovu chorobu. Náklady tehdy odhadoval na řádově desítky miliard korun.

„V současné chvíli probíhají jednání o možnosti nastavení péče a úhrad za biologickou léčbu Alzheimerovy nemoci. Výsledky jednání zatím nemůžeme předjímat, víme však, že nyní posuzovaná biologická léčba je určena pouze pro úzký výsek pacientů,“ řekla ČTK Dobrá.

Jde o nemocné, u nichž lékaři nemoc zachytili v počátečním stadiu a u kterých není zvýšená pravděpodobnost nežádoucích změn na mozku, které léky v určitých případech přinášejí. „Například při určitých nálezech na magnetické rezonanci nebo při vyšším riziku krvácení. U těchto lidí by přínos léčby nepřevážil její rizika,“ doplnila Dobrá.

Nástup demence lze oddálit i životním stylem, méně častá je například u vzdělanějších lidí. V nižším věku je podle odborníků prevencí vzdělání, ve středním věku kolem 50 let je to důsledná léčba vysokého tlaku, cukrovky a fyzická aktivita. Ve vyšším věku je pak rizikem například osamělost, deprese nebo špatný sluch.

Počty pacientů s Alzheimerovou chorobou v ČR:

Zdroj: NZIP – Alzheimerova nemoc

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}