Aktual.: 28.08.2025 13:38
Praha – Počet žáků středních škol se za posledních pět let zvýšil o 19 procent a v roce 2024/2025 překročil hranici 500.000. Na gymnázia chodilo v uplynulém školním roce asi 28 procent žáků, do oborů středního odborného vzdělávání s maturitou téměř polovina a do oborů s výučním listem asi 21 procent. Za posledních pět let se také o 26 procent zvýšil počet žáků v posledním ročníku základních škol, kteří odcházejí na střední školy. Podíl studentů vysokých škol na populaci Česka ve věku 20 až 29 let se v roce 2024 vrátil k historickému maximu z roku 2011 na 19,5 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, které dnes novinářům představila Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti úřadu.
V některých regionech, například v Praze a okolí či ve velkých městech, byl v posledních letech pro uchazeče nedostatek míst v žádaných oborech, zejména v gymnáziích. Na nesoulad nabídky s poptávkou poukazují odborníci dlouhodobě.
Ve školním roce 2024/2025 chodilo do středních škol v Česku ve všech formách studia 503.189 žáků, v roce 2019/2020 to bylo asi 423.800 žáků. Za posledních deset let se také zvýšil podíl cizinců mezi žáky středních škol z dvou procent v roce 2014/2015 na 4,2 procenta v roce 2024/2025.
V uplynulém školním roce se v oborech s výučním listem vzdělávalo podle statistiků asi 21 procent žáků středních škol. Nejnižší podíl těchto žáků byl v Praze, jednalo se asi o 11,8 procenta. Naopak nejvyšší byl v okrese Sokolov, kde se jednalo o asi 30 procent. Do učňovských oborů chodí podle statistiků častěji chlapci než dívky. Vyšší podíl dívek než chlapců se dlouhodobě vzdělává zejména v gymnáziích, ale také v odborných školách s maturitní zkouškou.
Mezi nejoblíbenější skupiny maturitních oborů patří podle statistiků ekonomika a administrativa, následuje obecně odborná příprava na lyceích, informatické obory, zdravotnictví a elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Mezi nejoblíbenější skupiny oborů na středních školách s výučním listem patří strojírenství a strojní výroba, gastronomie a hotelnictví a turismus, ale i například zemědělství a lesnictví.
V ČR bylo v uplynulém školním roce 1313 středních škol, učilo v nich asi 45.385 učitelů přepočtených na plně zaměstnané. Zhruba 82 procent žáků chodilo do veřejných škol, které nejčastěji zřizují kraje. Na soukromé střední školy chodilo asi 16 procent žáků, na církevní asi 2,3 procenta.
ČSÚ: Podíl vysokoškoláků na populaci ve věku 20 až 29 let se vrátil na 19,5 pct
Podíl studentů vysokých škol na populaci Česka ve věku 20 až 29 let se v roce 2024 vrátil k historickému maximu z roku 2011 na 19,5 procenta. Na veřejných a soukromých vysokých školách se v roce 2024 vzdělávalo asi 314.900 studentů. Počet studentů těchto škol zhruba do roku 2010 stoupal, poté do roku 2019 klesal a od té doby opět roste. Na západě Česka je podíl studujících ve věku 20 až 29 let z obyvatel ČR relativně nižší, naopak na Moravě je vyšší. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), které dnes novinářům představila Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti úřadu.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dlouhodobě hovoří o nedostatku vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent. Zatímco v Praze má podle dat ministerstva školství vysokoškolské vzdělání asi polovina mladých lidí ve věku 25 až 34 let, v Karlovarském kraji jde o 14 procent, v Ústeckém asi o 16 procent.
Nejvyšší podíl vysokoškolských studentů ve věku 20 až 29 let z obyvatel ČR je v okrese Praha západ, nejnižší v okrese Tachov. Vliv na to mohou mít další faktory, uvedla Kašparová. Praha podle ní zaznamenala nejvyšší podíl studujících ve věku 30 a více let, bylo to 18 procent, 15 procent zaznamenal kraj Karlovarský a Ústecký. Zároveň má Praha podle ní mezi obyvateli nejvyšší podíl cizinců, je to asi čtvrtina.
V posledních pěti letech podle Kašparové vzrostl počet českých vysokoškoláků i cizinců. Mezi lety 2023 a 2024 bylo podle ní možné poprvé zaznamenat pokles podílu cizinců na počet všech vysokoškoláků. „Bylo to dáno tím, že počet Čechů se zvýšil o něco víc než počet cizinců,“ řekla. Jedná se o malý pokles z 18 procent v roce 2023 na 17,8 procent v roce 2024.
Studující cizinci na českých veřejných a soukromých školách jsou nejčastěji Slováci. V minulém roce jich na českých VŠ studovalo asi 22.700, od roku 2022 se jejich počet zvýšil téměř o 2000. Od roku 2021 také přibývá studentů z Ukrajiny, loni jich bylo asi 7400, o asi 3000 více než v roce 2021. Naopak ubylo studentů z Ruska, jejich počet se snížil z asi 8000 v roce 2021 na asi 5000 v roce 2024. Úbytek ruských studentů souvisí s válkou na Ukrajině, která vypukla v roce 2022, a následnými sankcemi vůči Rusku.
Nejvíce vysokoškoláků studovalo obory veřejných a soukromých VŠ ze skupiny oborů obchod, administrativa a právo. Následuje skupina oborů zdravotní a sociální péče, vzdělávání a výchova a technika, výroba a stavebnictví. Nejvyšší podíl žen byl v oborech vzdělávání a výchovy, jednalo se o 76,5 procenta. Naopak nejnižší podíl žen byl v oborech informační a komunikační technologie, jednalo se o 18,5 procenta.
