Komerční prezentace Aktual.: 27.09.2025 07:45
Praha – Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
„Režim bezpochyby tímto směrem uvažuje a chce dále jít, ale společnost, v rámci které se podpora pro Putinovu vizi budoucnosti určitě upevnila, není v přístupu k budoucnosti ani zdaleka jednotná,“ řekl Havlíček. Právě proto se například Putin bojí znovu vyhlásit masovou mobilizaci nebo žádat od společnosti další ústupky. Laryš dodal, že dříve režimu stačilo, aby většina společnosti byla apolitická a pasivní, dnes se od občanů začínají očekávat aktivní projevy loajality.
Podle Laryše se režim Vladimira Putina po únoru 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, stal agresivnějším, paranoidnějším, represivnějším a mnohem více militarizovaným. Dodal, že válka slouží Kremlu jako katalyzátor i ospravedlnění pro tvrdší potlačování opozice a budování ideologického rámce státu. Havlíček uvedl, že režim se zásadně proměnil a po počátečních turbulencích také utužuje kontrolu nad veřejným životem, společností a celkovým děním v zemi.
Oba analytici zdůrazňují, že válka na Ukrajině představuje klíčový legitimizační nástroj režimu. „Je prezentována jako obranný a civilizační boj, v němž se Rusko údajně brání nepřátelům zvenčí a chrání tradiční hodnoty před dekadentním Západem,“ řekl Laryš. Podle Havlíčka zároveň prohra ve válce představuje existenční hrozbu pro samotného Putina i přežití režimu.
Prostor pro pluralitu názorů se podle Laryše dramaticky zúžil. „Je možné kritizovat armádu za to, že není dostatečně efektivní či brutální, ale nelze zpochybňovat samotnou válku, její legitimitu nebo vystupovat proti Kremlu. S válkou na Ukrajině se vytvořil neformální seznam tabuizovaných témat, jehož nerespektování znamená okamžitou represi,“ dodal. Opozice v Rusku podle něj fakticky přestala existovat po smrti Alexeje Navalného, zbylé opoziční síly působí převážně v exilu a ztrácejí kontakt s realitou v zemi.
