Aktual.: 10.07.2025 10:10
Praha – V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) loni pokračoval trend radikalizace mladých a mladistvých. Šlo o zhruba dvě desítky osob, jejichž radikalizace se projevovala vyhledáváním a šířením materiálů islamistického či pravicového extremistického charakteru na internetu, uvedla kontrarozvědka ve výroční zprávě za loňský rok. Upozorňuje v té souvislosti na vliv algoritmů sociálních sítí a doporučuje rozšiřování povědomí uživatelů o tom, jak sociální sítě a jejich algoritmy fungují.
U lidí, jejichž radikalizaci BIS popisuje, nehrála podle kontrarozvědky klíčovou roli ideologie. Důležitější byla spíše fascinace násilím a snaha být součástí širší komunity podobně smýšlejících osob. „Věk těchto mladých radikálů byl v rozmezí od 13 do 21 let a většina z nich měla českou národnost,“ uvedla BIS.
Radikálové se až na výjimky sdružovali skrz sociálně sítě jako Telegram či TikTok, pocházeli z různých regionů a osobně se zpravidla neznali. „K radikalizaci zpravidla docházelo autonomně, bez přímé vazby na radikální organizace. Ovšem byl také zaznamenán případ jednadvacetiletého občana Česka, který byl skrze Telegram v kontaktu s verbíři takzvaného Islámského státu,“ uvedla BIS.
Kontrarozvědka připomněla i případ nezletilého Čecha, který skončil před rokem ve vazbě v souvislosti s přípravou teroristického útoku na Duhový Pride, největší slovenskou veřejnou akci komunity LGBT+. Mladík byl na sociální síti Telegram spoluzakladatelem skupiny, jejíž členové se navzájem radikalizovali. BIS uvedla, že skupinu sledovala spolu s policií a zahraničními tajnými službami od loňského května.
Za významný faktor radikalizace označuje BIS algoritmy sociálních sítí, které stále dokonaleji směřovaly obsah, včetně radikálního, uživatelům, kteří k němu inklinovali. „Vzhledem k tomu, že motivace pro zájem o radikální materiály často vězí v osobní rovině, izolaci, nedostatku sociálních vazeb, nedostatku zájmu ze strany okolí a podobně, je deradikalizace těchto mladých osob možná,“ uvádí BIS.
Algoritmy upřednostňují příspěvky, které poutají nejvíce pozornosti a nabízejí emočně nabitý obsah, což silně nahrává šíření nepravdivých či zkreslených informací, píše BIS. Upozorňuje na situaci nazývanou „králičí nora (rabbit hole)“, kdy algoritmy vybírají obsah, který člověka víc a víc pohlcuje. „Vzniká ve chvíli, kdy uživatel často kliká na odkazy a sleduje obsah na konkrétní téma. Algoritmy ho pak postupně do tohoto tématu vtahují stále hlouběji, výběrem stále radikálnějšího obsahu. Tento proces může vést k uzavření se do informačních bublin i k ovlivnění vnímání reality,“ píše BIS.
Příspěvky, které vyvolávají silné emoce a jsou manipulativní, mohou psát a šířit všichni – od extremistických skupin přes politické strany až po neziskové organizace a jednotlivce, dodává BIS. Největší výhodu pak má ten, kdo dokáže algoritmy nejlépe využít. „Ve chvíli, kdy regulace sociálních sítí je velmi pomalá a komplikovaná, je klíčové zaměřit pozornost na uživatele – na jeho vzdělání a na jeho povědomí o tom, jakým způsobem sociální sítě a jejich algoritmy fungují,“ uvedla BIS. Je podle ní v zájmu demokratické společnosti, aby občané toto povědomí měli a nečerpali informace a netvořili si názory výhradně z obsahu, který jim nejprve vyberou sociální sítě
Kontrarozvědka také upozornila na významné riziko využití umělé inteligence (AI) k šíření dezinformací. „Řízené účty ze strany AI (boti) se už dnes umí chovat jako lidé, vést debaty, reagovat na komentáře a tím zvyšovat věrohodnost falešným informacím. Skrze AI je možné vytvářet falešný obsah v takovém množství a kvalitě, že se stává ‚zbraní hromadného matení‘,“ tvrdí BIS.
