Podle Pavla není návrh rozpočtu dobrý, jeho deficit považuje za vysoký

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace. Opozice návrh kritizuje jako nezodpovědný, takto vysoký deficit podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu.

„Mně se ten (návrh) rozpočtu nezdá dobrý, navrhovaný deficit je skutečně vysoký v rozsahu k tomu, že jsme v období růstu ekonomiky, jsme v období, kdy kromě války na Ukrajině neřešíme žádný bezprostřední krizový scénář v České republice a zároveň je nízká inflace, takže by měla být spíše snaha schodky konsolidovat než je zvyšovat,“ uvedl Pavel.

Prezident předpokládá, že předložený návrh státního rozpočtu ještě bude upraven. „Jsem zvědav na diskuse, které o tom povedeme,“ podotkl. Debatovat by se podle něj mělo o strategických prioritách či riziku neúměrného zadlužení budoucích generací. Pavel upozornil, že příliš vysoký dluh by mohlo Česko v budoucnu obtížně splácet. „Můžeme se dostat do rizika nucené správy, tak jako se to stalo například Řecku,“ podotkl.

Navržený schodek státního rozpočtu na příští rok se nelíbí vládním Motoristům, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. „Je to jenom důkaz, že i s Petrem Macinkou máme řadu společných témat,“ komentoval prezident Macinkův postoj k návrhu rozpočtu.

Sněmovna minulý týden ve středu přehlasovala Pavlovo veto novely rozpočtových zákonů, tedy hlavně zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Já jsem vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti, protože je to zákon, který stanovuje pravidla pro tvorbu rozpočtu nejen tohoto, ale i dalších, a nastavuje podmínky pro tuto i další vlády. Vzhledem k tomu, že jsem v tomto návrhu viděl minimálně dva zásadní problémy, tak jsem se rozhodl zákon vetovat,“ uvedl prezident.

Samotný státní rozpočet je ale podle prezidenta nástrojem vlády, která se za něj prostřednictvím Parlamentu odpovídá občanům. „Bude na vládě, aby obhájila rozpočet. Já rozhodně budu využívat veškeré možnosti, abych upozornil na problémy, které v rozpočtu vidím. V tom si myslím, že se shodneme nejen s ministrem zahraničí, ale i s řadou odborníků, kteří ve stávajícím návrhu vidí skutečně závažné problémy,“ dodal prezident.

Pavel: Rozpočet by měl odrážet priority, bude o tom jednat s Plagou

Vzdělávání je podle prezidenta Pavla jednou ze strategických priorit Česka, čemuž by měl odpovídat i státní rozpočet. Pokud se to v penězích určených na školství a vzdělávání neodrazí, země je za prioritu zřejmě nepovažuje, řekl Pavel novinářům během návštěvy Konice. Financování školství chce spolu s dalšími tématy v nadcházejících dnech probrat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO).

„Rozpočty by měly obecně odrážet priority. Problémem naší země je to, že nejsme po dlouhou dobu schopni stanovit si několik klíčových priorit. Tím, že máme priorit mnoho, jako bychom neměli skoro žádnou. Proto se také na řadu skutečně důležitých oblastí potom financí nedostává. Jsem přesvědčen o tom, že vzdělávání je jednou ze strategických priorit. Jedině vzdělaná společnost bude zároveň také odolná a prosperující,“ řekl dnes novinářům prezident.

Pokud se to podle něj neodrazí v rozpočtu na školství a na vzdělávání, je evidentní, že se to za prioritu zřejmě nepovažuje. „Rozpočet bude jedním z bodů, o kterých budu jednat s ministrem Plagou,“ podotkl prezident. V plánu má také probrat naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a návrh nového vysokoškolského zákona. „Předpokládám, že se dotkneme i problematiky duševního zdraví mladé generace, protože i to je velké téma, kterým bychom se měli zabývat,“ dodal Pavel.

Ministerstvo školství by mělo v roce 2027 podle návrhu ministerstva financí (MF) pracovat s výdaji asi 287,9 miliardy korun, meziročně je to o 1,4 procenta více. Podle Plagy však stále chybí šest miliard korun. Scházejí podle něj například tři miliardy korun na financování soukromých a církevních škol, což je mandatorní výdaj. Zároveň návrh podle Plagy neobsahuje prostředky na zvýšení platů ostatních nepedagogických pracovníků.

Ministr Plaga dnes při zahájení školního roku v Kutné Hoře řekl, že o rozpočtu ministerstva školství bude dál vyjednat, za důležité považuje celé volební období. V případě zvýšení platů učitelů odkázal na příslib ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že se na avizovanou úroveň dostanou v roce 2029.

Prezident Pavel se dnes k tématu rozpočtu pro školství vyjádřil během své návštěvy Olomouckého kraje, kde mimo jiné zahajoval školní rok v Brodku u Konice. V nedaleké Konici probíral se starosty mikroregionu nejpalčivější problémy této oblasti.

Pavel: Vláda by měla častěji upravovat kritéria rozdělování daní krajům a obcím

Vláda by podle prezidenta Pavla měla častěji upravovat kritéria, podle kterých stát část vybraných daní přerozděluje krajům a obcím. Například u krajských samospráv jsou tato pravidla nastavena už přes dvě desítky let a neodpovídají aktuálnímu stavu rozpočtů samospráv a tuzemské ekonomiky. Rozdíly jsou také mezi koeficienty některých krajských měst, do jejichž rozpočtů tak plynou různé daňové příjmy. Pavel to řekl v Konici na úvod jednání se zástupci obcí Mikroregionu Konicko.

„Vývoj jde tak dynamicky dopředu, takže si myslím, že kritéria, podle kterých vypočítáváme koeficienty a daně (krajům a obcím) rozdělujeme, by měla být upravována dynamicky. To znamená s periodou jednoho, dvou nebo maximálně tří let, abychom byli schopni si období vyhodnotit, zjistit, jak ty parametry fungují či nefungují a kde je potřeba je změnit a potom je průběžně měnit podle potřeby, protože jinak to nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.

Téma rozpočtového určení daní podle prezidenta rezonuje ve všech krajích, které navštívil. „Jsem příznivcem toho, abychom v případě adaptace systému rozpočtového určení daní postupovali civilně a s kratší periodou,“ podotkl prezident. V případě obcí se podle Pavla podařilo po dlouhých diskusích nastavit nová kritéria, u krajů téma zamrzlo a nastavení rozpočtového určení daní platí přes 20 let.

Podle prezidenta by bylo vhodné zkontrolovat, zda rozdělení koeficientů stále ještě odpovídá realitě. „Jestliže například některá krajská města mají koeficient výrazně větší než jiná krajská města, která ale z hlediska služeb občanů plní stejné funkce, pak samozřejmě primátoři těchto měst se cítí diskvalifikovaní, protože jsou v mnohem nevýhodnější pozici než města, která mají vyšší koeficient. O Praze nemluvím, to je specifický případ. I tam je to ale určitě předmětem diskuse,“ podotkl Pavel.

Města a obce by podle prezidenta měly prostřednictvím svých organizací tlačit na vládu, aby jejich potřeby zohlednila při přípravě nové legislativy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}