Komerční prezentace Aktual.: 3.01.2025 17:27
Kyjev – Ke konci loňského roku se zvýšil počet Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky v zájmu míru. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům. Vyplývá to z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v říjnu bylo územní ústupky připraveno učinit 32 procent účastníků průzkumu, v prosinci se tak vyjádřilo 38 procent dotázaných. Naopak za žádných okolností by se v říjnu území nevzdalo 58 procent tázaných Ukrajinců, zatímco ke konci roku jich bylo 51 procent.
Respondenti odpovídali na dotaz, se kterým ze dvou výroků ohledně možných kompromisů k dosažení míru s Ruskem ve větší míře souhlasí. Jeden připouštěl vzdání se některých ukrajinských území v zájmu co nejrychlejšího dosažení míru a zachování nezávislosti Ukrajiny; druhý územní ústupky zcela odmítal, i kdyby válka trvala déle a bylo v ohrožení zachování nezávislosti země. KIIS zdůraznil, že první prohlášení neznamená souhlas s uznáním určitého ukrajinského území za ruské. „A v žádném případě není první výrok totožný s ‚mírem za jakýchkoliv podmínek‘ nebo připravenosti ke kapitulaci,“ podotkl institut.
Uvedené prohlášení podle něj zjišťuje, do jaké míry jsou Ukrajinci obecně připraveni diskutovat o možných parametrech míru v kontextu územní kontroly. „Zatímco od května do začátku října 2024 se situace fakticky nezměnila, tak mezi říjnem a prosincem vzrostl podíl těch, kteří jsou obecně připraveni k určitým územním ústupkům, a to ze 32 na 38 procent,“ konstatoval KIIS. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům z 58 na 51 procent.
Z grafu KIIS vyplývá, že v období od května 2022 do května 2023 byla situace poměrně stálá: osm až deset procent tázaných Ukrajinců tehdy bylo ochotno učinit územní ústupky, 82 až 87 procent nikoliv, zbylá procenta v řádech jednotek nevěděla.
Od předloňského května postupně narůstal podíl těch, kteří by k teritoriálním ústupkům byli svolní: v říjnu 2023 se tak vyjádřilo 14 procent dotázaných, v prosinci 2023 tak učinilo 19 procent účastníků sondáže, v únoru loňského roku 26 procent respondentů a v květnu 32 procent. Zároveň se zmenšoval počet těch, kteří byli zcela proti územním ústupkům: předloni v říjnu to bylo 80 procent tázaných, v prosinci téhož roku 74 procent, loni v únoru 65 procent a v květnu 55 procent.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do země 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na Ukrajině podle médií postupují nejrychleji od prvních týdnů invaze. Panuje také nejistota ohledně další podpory Spojených států po blížícím se nástupu do úřadu zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.
„Navzdory mimořádně obtížnému roku a téměř tříleté invazi Ukrajinci nadále prokazují vysokou odolnost,“ uvedl šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj. Ukrajinci si podle něj uvědomují, že válka s Ruskem je existenční a Rusko „usiluje o zničení Ukrajiny a Ukrajinců jako národa“. „Ukrajinci zároveň vysílají důležitý signál vojenskému a politickému vedení i našim západním partnerům… Jsme připraveni projevit pragmatický postoj a diskutovat o možných, dokonce i složitých variantách vývoje událostí,“ uvedl Hrušeckyj a dodal, že Ukrajinci chtějí mír, ale nechtějí ho za jakýchkoliv podmínek. Prioritou jsou nyní pro ně bezpečnostní záruky, které znemožní další případnou ruskou agresi.
