Aktual.: 19.02.2025 11:46
Praha – Podmínky, které vláda navrhuje u zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny, by splnila velmi malá skupina lidí. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. Většina uprchlíků podle ní nedosáhne na navrhovaný roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110.000 korun.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají zmíněný roční příjem. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu.
Krchová řekla, že považuje za velmi dobré, že vláda přechod z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt nabízí. Podmínky jsou ale v současném návrhu nastaveny tak přísně, že by se to týkalo jen velmi malé skupiny lidí.
Původní odhady ministerstva vnitra podle Krchové byly, že o změnu bude žádat zhruba 20.000 lidí. „Troufnu si říct, že to bude ještě menší skupina lidí. V porovnání s tím, kolik je držitelů dočasné ochrany, je to opravdu jen malá výseč,“ řekla.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. K nedělní půlnoci mělo v Česku dočasnou ochranu podle údajů ministerstva vnitra 396.700 uprchlíků. Z nich je 96.700 dětí a 17.600 lidí nad 65 let. V aktivním věku je 171.000 žen a 111.400 mužů.
„Doufám, že zvláštní dlouhodobý pobyt třeba v příštím roce bude mít jiné parametry a bude se týkat větší skupiny lidí. Protože třeba i zaměstnanci našich členských organizací jsou velmi často z řad ukrajinských uprchlíků a toho ročního úhrnného příjmu určitě nedosahují,“ dodala Krchová. Konsorcium sdružuje 22 organizací.
Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje novela zákona lex Ukrajina. Nařízení k registraci připravilo ministerstvo vnitra. V podkladech k předpisu uvedlo, že si řada příchozích našla bydlení, zajistila práci, vyřídila uznání diplomů a kvalifikace a naučila se česky. O to, aby se v Česku mohli usadit, žádají zaměstnavatelé, nevládní organizace i akademické instituce. Podle podkladů by si tak dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt mohlo změnit asi 15 až 20 procent ekonomicky aktivních uprchlíků. Dál by měli přístup na trh práce bez omezení. Po pěti letech by pak mohli žádat o trvalý pobyt.
Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je bezúhonnost. Uprchlík by musel být v Česku nejméně od konce března 2023. Od loňského července by nesměl pobírat humanitární dávku. V ČR by musel mít zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl mít nedoplatky. Minimálně by musel mít příjem 440.000 korun hrubého za rok. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka navýšila o 110.000 korun. Děti by musely chodit v ČR do školy.
Zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt by uprchlíci mohli projevit v dubnu, registrovali by se pak od září do konce roku. Splnění podmínek by nemuseli prokazovat. Úřady si údaje zjistí z informačních systémů.
