Aktual.: 21.08.2024 12:49
Praha – Celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělské půdě odhaduje Agra pojišťovna v letošním roce na dvě miliardy korun. Od svého vzniku v roce 2006 pojišťovna podobnou povahu škod nezaznamenala. Ředitelka pojišťovny Petra Martinková dnes na tiskové konferenci v Praze řekla, že za výrazné škody mohou extrémní projevy, které se v budoucnu stanou normou. Potvrdila to také meteoroložka Alena Zárybnická, podle ní budou v příštích letech stále vyšší teploty, ale úhrny srážek zůstanou stejné.
Loňský rok byl podle Martinkové v porovnání s letošním rokem poměrně klidný. „První velké kroupy přišly loni 24. července, kdy už spousta ze zemědělských plodin byla sklizena. Letos extrémy začaly už v dubnu, ani jeden region v ČR nezůstal ušetřen,“ uvedla ředitelka pojišťovny.
Klimatické modely naznačují, že velikost krup i četnost krupobití se v budoucnu zvýší. „Extrémy budou častější. Taková je realita,“ řekla Zárybnická. Častější budou podle ní například povodně, letní horké dny, silné bouře, a naopak méně se budou vyskytovat přívaly sněhu, které by dokázaly chránit plodiny. „Když sníh přes zimu nenapadne nebo roztaje, tak voda odteče ještě během období, kdy ji rostliny nedokážou využít,“ dodala.
Agra pojišťovna zajišťuje pojištění na bezmála půl milionu hektarů půdy, na kterých hospodaří 1800 zemědělců. Za škody způsobené krupobitím vyplatí letos 220 až 230 milionů korun a přes 100 milionů korun na škody způsobené mrazy. V meziročním porovnání má pojišťovna hlášených o víc než 300 případů více, ze zhruba 860 jich kolem 600 způsobilo krupobití.
Extrémním výkyvům počasí se dá podle Zárybnické částečně bránit například uspořádáním pěstovaných plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci neubrání. „Často rozhoduje několik hodin, či dokonce minut, přijde silná bouřková fronta se supercelami a je sklizeno. V neděli napršelo 85 milimetrů, což by nebyl problém, ale napršelo to za 45 minut. Neexistuje na naší planetě kultura, která by dokázala takové srážky vydržet,“ podotkl zemědělec Ondřej Bačina.
Bačina upozorňuje, že zemědělství se bude muset v budoucnu soustředit z velké části na řešení rizik spojených s počasím. S Martinkovou se shoduje, že pro zvládnutí rizik je nezbytné mít sjednané pojištění. Podle Martinkové ale musí na pojištění přispívat i stát. „Bez státní podpory by pojištění plodin pro zemědělce bylo mnohdy neúnosně vysokou finanční položkou. Je důležité, aby se u nás podpora pohybovala dlouhodobě kolem 50 procent a neklesla pod 40 procent,“ sdělila Martinková. V Česku přispívá prostřednictvím programu Finanční podpora pojištění, který administruje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Z výroční zprávy fondu vyplývá, že výše podpory pro rok 2023 byla 52 procent pro pojištění speciálních plodin, 40 procent pro pojištění ostatních plodin a 50 procent pro hospodářská zvířata. Loni evidoval fond celkem 8701 žádostí o podporu pojištění, od roku 1994 do roku 2023 přijal celkem 133.088 žádostí do všech programů podpory pojištění a vyplatil 8,06 milionu korun.
Stát už například zvýhodnil zemědělce se sjednaným pojištěním při vyplácení mimořádné podpory za škody způsobené letošními dubnovými mrazy. Pěstitelům bez uzavřeného pojištění bude dotace krácena o polovinu. Kvůli silným mrazům klesne letos v porovnání s pětiletým průměrem úroda ovoce v ČR o 77 procent na 31.430 tun.
