Komerční prezentace Aktualizace: 7.03.2024 14:36
Praha – Zdravotní pojišťovny by měly nově hradit dospělým 40 procent ceny bílé plomby, na zbytek přispějí těm, kteří nebudou zanedbávat preventivní prohlídky. Vyplývá to z návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který má ČTK k dispozici. V současné době bílé plomby pojišťovna nehradí, zdarma jsou jen plomby z amalgámu a není možné si doplatit rozdíl. Amalgám bude podle informací serveru Seznam Zprávy v polovině roku 2026 zakázaný.
„Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze (…) zajistit péči o pacienty. Zastaralejší metody a materiály naopak lékaři považují často za překonané, což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet,“ píše ministerstvo zdravotnictví (MZd) v odůvodnění návrhu.
V současné době si lidé mohou nechat udělat buď amalgámovou plombu, pokud ji jejich zubař nabízí, nebo si sami zaplatit bílou. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob na dotaz ČTK uvedl, že nově by pacienti měli platit rozdíl mezi stanovenou maximální úhradou z veřejného zdravotního pojištění a cenou žádanou zubařem. „Nelze zároveň vyloučit, že v případě menších kazů, s nimiž bude mít stomatolog ‚méně práce‘, bude nastavená výše úhrady i u dospělých vyšší,“ sdělil.
Původně MZd v návrhu plánovalo pro dospělé možnost si rozdíl mezi cenou hrazené amalgámové plomby za 640 korun a bílé výplně v obvyklé ceně 1500 až 3000 korun doplatit. Po rušení amalgámu budou ale dál dostupné jen bílé výplně s doplatkem nebo příspěvkem pojišťovny.
„Zubní kaz i další problémy v ústech jsou zpravidla vysoce preventabilní a lze jim dodržováním primární a sekundární prevence úspěšně předcházet,“ řekl Jakob. Pojištěnec tak podle něj může ovlivnit vznik nebo zhoršení zubního kazu. „Následně pak v případě, že kaz vznikne, bude mít dostatek prostředků na ‚osobním účtu‘, z nějž bude moci rozdíl mezi maximální úhradou a cenou doplatit,“ uvedl. Se vznikem těchto účtů, kde se budou pojištěnci scházet bonusy za žádoucí chování, například návštěvu preventivní pohlídky, novela také počítá.
Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler loni v dubnu novinářům řekl, že některé zubní ordinace amalgámové plomby v současnosti ani nenabízejí. „Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,“ uvedl tehdy Šmucler.
V dnešním vyjádření pro Seznam Zprávy amalgám hájí, pacientům podle něj neškodí a v některých případech je nenahraditelný. Na sociální síti X rozhodnutí EU kritizoval, připomněl, že v ČR je i továrna na amalgám. „Čeští stomatologové byli proti zákazu i jsme navrhli bezplatné alternativy,“ uvedl.
Dětem nebo těhotným lékaři plomby s amalgámem, který obsahuje jedovatou rtuť, nedávají několik let. „Máme už dneska hodně dětí, které kvůli tomu přišly o zuby. Sledujeme tedy, že se zákaz amalgámu projevil na zhoršení zubního zdraví,“ řekl Šmucler serveru. Dětem do 18 let zdravotní pojišťovny hradí i bílé plomby, s čímž se počítá podle návrhu také do budoucna.
Na rozdíl mezi budoucí čtyřicetiprocentní úhradou a zaplacenou cenou bílé plomby by měli mít dospělí pacienti podle návrhu novely možnost čerpat příspěvek pojišťovny. „Pojištěnec řádně dodržující termíny preventivních prohlídek bude moci na rozdíl mezi úhradou a účtovanou cenou využít celý příspěvek z fondu prevence,“ uvádí materiál.
V roce 2022 zdravotní pojišťovny zaplatily podle MZd 4,6 milionu zubních výplní za zhruba tři až čtyři miliardy korun. Mezi nimi jsou ale jen ty u dětí nebo amalgámové u dospělých, většinu bílých výplní si lidé v ordinacích zubních lékařů zaplatili sami. Podle Seznam Zpráv by úhrada bílých výplní vyšla pojišťovny až na 6,4 miliardy. „Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně,“ uvedl loni Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.
V roce 2018 byly zakázány na úrovni EU plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. V roce 2019 se podle Seznam Zpráv citujících odhad Evropské komise spotřebovalo na výrobu zubního amalgámu 40 tun rtuti. Původně byl zákaz stanovený na rok 2030, nově o pět let dříve. Odklad o 1,5 roku mají podle Jakoba země, které mají amalgámové výplně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
